Strom jako zásobárna vody nebo zastávka autobusu
Mezi nejpodivnější rostliny patří africké baobaby a jim příbuzné australské lahvové stromy. Oba druhy mají nadměrné tlusté, baňaté kmeny, zakončené chomáčem krátkých větví. Legenda afrických Sanů vypráví, že hyena, která je zlým duchem, ze zlomyslnosti zasadila první baobab obráceně, a proto baobab vypadá tak, jak ho známe.
Dospělý baobab je zásobárnou vody. Houbovité dřevo je pod vrásčitou kůrou prosáklé vlhkostí. Proto žízniví sloni napadají kly velké kmeny baobabů a nechávají z nich jen trosky. Staré baobaby jsou často duté a lidé je někdy používají jako obydlí. Jeden slavný baobab sloužil jako zastávka autobusu – vešlo se do něj až 30 pocestných.
Jiný podivný strom obsahující velkou zásobu vody je fukierie z oblasti Baja California. Tato pozoruhodná pouštní rostlina vypadá jako obrácená mrkev, vysoká tři až deset metrů. Zelený kmen se ježí krátkými chomáčovitými holými větvemi, které se olistí pouze po deštích, jež jsou zde vzácné. Stromy fukierie mají zásobu vody v kmeni a využívají ji během období krutého sucha.
Od baobabu a fukierie se velmi liší pozoruhodný indický banyán (fíkovník), který začíná růst jako přisedavá rostlina neboli epifyt. Z místa, kde se banyán na cizím stromě usadí, vysílá vzdušné kořeny sestupující až k zemi. Kořeny postupně ztloustnou a vytvoří mnoho kmenů, které potom podpírají těžké větve banyánu. Starý jedinec může dorůst do výšky až 30 metrů a zabírat prostor mnoha desítek arů: je to jakýsi miniaturní les tvořený jediným stromem.
Není palma jako palma
Existuje přibližně 1500 druhů palem. Všechny nepatří mezi stromy, ale palma datlová, palma kokosová, palma královská a mnohé další rozhodně stromy jsou. Palmy však nejsou dřevnaté rostliny; nemají kůru ani letokruhy. Vnitřek kmene je vláknitý a palmy přijímají vodu a živiny celým průřezem kmene.
Palmy mají jen jediný bod, odkud rostou, jediný pupen ve středu koruny. Ze země pupen vypadá jako těsně složený chomáč listů, podobný hlávce zelí. Jak se rostlina vyvíjí, postupuje pupen na vyrůstajícím kmeni vzhůru. Dokud je pupen nepoškozený, palma roste a rozvíjejí se stále další generace vějířových nebo zpeřených listů. Je-li pupen odstraněn (nejčastěji se to stává, protože se někomu zachtělo pochoutky, která se nazývá srdce palmy), strom nepřežije.
Palmy shazují listy pravidelně; když listy odpadnou, zůstanou po nich řady jizev, patrné u většiny druhů. Na hrubých kmenech palmy datlové zůstávají báze listů a na jednom druhu kubánské palmy zůstávají mrtvé listy ve tvaru vějíře kolem kmene jako visící spodní prádlo. Naopak majestátní palma královská, která v tropech a subtropech lemuje mnoho ulic, má hladký, lesknoucí se, čistý kmen, na němž po shozených listech nezůstávají žádné viditelné stopy.
Banánový strom není strom
I když Angličané používají výraz „banánový strom“, rostou banány ve skutečnosti na velkých rostlinách, které nemají ani dřevnatý kmen, ani větve. Tlustý peň, vysoký asi tři až osm metrů, sestává jenom z dlouhých řapíků a čepelí listů, pevně zavinutých dohromady. Rostoucí banánovník vytváří sled širokých, až tři metry dlouhých listů, a s každým novým listem se peň prodlužuje. Po 12 až 15 měsících se na rostlině objeví veliký barevný pupen, který visí na dlouhém stvolu. Když se pupen otevře, objeví se řady květů; z některých se stanou zelené banány. Celá rostlina po dozrání jediného trsu plodů hyne.
Banány pocházejí z tropické Asie; pěstují se hojně v Jižní Americe a v karibské oblasti, ale většina plodů na našich trzích pochází ze Střední Ameriky. Plantain neboli zeleninový banán je blízkým příbuzným jedlého banánu a je oblíbený hlavně v tropech.
Vzácným příbuzným banánovníku je ravenala madagaskarská, známá pod jménem „palma poutníků“. Řapíky velkých listů na krátkém kmeni jsou uspořádány do tvaru vějíře a prohlubně na bázi řapíků tvoří misky, které pojmou více než jeden litr dešťové vody. Žíznivý poutník procházející Madagaskarem mohl proříznout bázi řapíku a dostal se tak k tekutině, jež mu zachránila život. Věřilo se také, že strom je orientován od severu k jihu a tvoří tak jakýsi přirozený kompas.
Proč se říká araukárii opičí hlavolam?
Blahočet neboli araukárie chilská je jehličnan, který má místo jehlic tvrdé, tmavě zelené šupiny. Velké šišky obsahují semena velikosti mandle, která kdysi byla častou potravou indiánského kmene Araukánů. Ve vlhkých, chladných lesích jižního Chile a Argentiny nežijí na araukáriích chilských opice, ale hejna papoušků, kteří dobývají semena mohutnými zahnutými zobáky.
Araukárie chilská byla poprvé vysazena v Anglii v roce 1790; semena dovezl po průzkumu chilského pobřeží kapitán George Vancouver. Stromy mají atraktivní jehlanovitý tvar a často se vysazují v zahradách a parcích.
Kmen i větve araukárie pokrývají tak hustě se překrývající šupiny, že na něj nedokážou vyšplhat ani opice, a proto se mu prý anglický říká monkey puzzle tree (opičí hlavolam).
Které stromy opylují netopýři?
Většina rostlin je při opylování květů závislá na hmyzu, řidčeji na ptácích. Salámovník, původem z tropické Afriky a Madagaskaru, je jiný. Strom vypadá jako lahůdkový obchod pod širým nebem, na němž volně visí výběr lákavých šišek, „salámů“, které nejsou bohužel poživatelné jak pro lidi, tak pro živočichy. Salámy vznikají z trsů tmavě červených květů, jež vykvétají během období sucha, kdy strom není olistěný. Netopýři, vyhledávající nektar, nacházejí velké květy zavěšené přímo před čenichem.
Kde roste strom se jménem biblického proroka?
Posledním zvláštním stromem našeho přehledu je juka krátkolistá. Tato neobyčejná juka roste na jediném místě na světě – na Mohavské poušti a v jejím okolí. Je to obrovský strom, který spadá do čeledi liliovitých, kam patří i mnoho dalších krásných pouštních rostlin s vysokými svícnovitými květenstvími a dužnatými listy.
Čas od času vyrazí na koncích větví juky krátkolisté květenství krémově bílých květů ve tvaru zvonků. Po odkvětu vypučí ze stromu další větve, rostoucí v pravém úhlu k větvím původním. Jak strom dále roste, přidávají se stále další větve a strom nakonec vypadá jako podivně zkroucený a gestikulující obr. Legenda vypráví, že když mormoni přijíždějící do Ameriky a uviděli vztyčené paže tohoto neobvyklého pouštního stromu, pojmenovali ho podle biblického proroka jménem Jozue, který dal pokyn k dobytí města Ai. Tak se vysvětluje anglické jméno juky krátkolisté – Joshua Tree (Jozuův strom).
