Podle ČSÚ byla ve výdělcích překonána hranice z roku 2008, dnes je – stejně jako tehdy – vysoká zaměstnanost, nízká nezaměstnanost a velký počet pracovních míst. Předseda ČSÚ Marek Rojíček uvedl, že v letech 2007 až 2017 se proměnil pracovní trh i struktura zaměstnanců.
„Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 procenta za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 procent. Nejpomaleji, konkrétně o 23 procent, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví,“ uvedl.
Nejméně vydělávají náctiletí
Podle ČSÚ se za posledních deset let výdělky zvýšily nominálně celkem o 40,7 procenta, stoupaly ve všech odvětvích. Podle slov vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové se stírají mzdové rozdíly mezi kraji, byť nejvyšší výdělky mají Pražané – v prvním čtvrtletí 2018 to bylo 38 436 korun, průměrná mzda tam ale roste pomaleji než jinde, nejrychleji se navýšila v Karlovarském kraji.
Nejvíc podle ČSÚ vydělávají lidé od 30 do 34 let, nejméně lidé od 19 let, výdělky se výrazně zvýšily u lidí nad 65 let. Stále panují rozdíly v odměňování žen a mužů, byť se vyrovnávají. U lidí od 35 do 44 let je nyní rozdíl v průměru 21 procent. „U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
