Vendula Chalánková je výtvarnice, konceptuální umělkyně a kreslířka komiksových stripů.
V roce 2006 ukončila studium v environmentálního ateliéru Vladimíra Merty a Mariana Pally na brněnské Fakultě výtvarných umění, prošla také školením u Václava Stratila a Milana Knížáka.
Zatím největší pražská výstava Venduly Chalánkové s mnohoznačným názvem „AU!“ začala v bubenečské Pelléově vile.
K vidění na ní je reprezentativní výběr obrazů z posledních let, premiérová série osobních „tragikomiksů“ nebo animace vytvořené pro Českou televizi.
Síla Chalánkové je v trapných životních situacích
Vendula Chalánková (*1981 v Přerově) žije střídavě v Troubkách nad Bečvou a v Brně. První samostatnou výstavu měla v roce 2001 v brněnském Kabinetu múz. Dosud její díla hostily galerie u nás, na Slovensku, v Německu, Maďarsku, Anglii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a v Japonsku.
Je zastoupena ve sbírce Národní galerie, Moravské galerii, sbírce Marek, v Galerii výtvarného umění v Chebu, Muzeu umění Olomouc a Museum für Angewandte Kunst ve Vídni.
Veřejnost asi nejvíc zaujaly její vyšívané esemesky
Vendula Chalánková má výjimečnou schopnost svojí tvorbou s nadsázkou a přitom velmi trefně glosovat každodenní realitu. Pravidelně se objevuje v přehledech nejvýraznějších domácích umělců a slovenská média o ní píší jako o nejvtipnější české autorce. Její zdánlivě naivizující pohled na svět nese originální myšlenkovou a vizuální zkratku, vyvolávající spontánně úsměv, nicméně v další rovině obsahuje i komentáře na úkor konzumní doby, národní povahy a trapných životních situací.
Veřejnosti jsou asi nejvíc známy její vyšívané esemesky. Výšivky na kanavě (o velikosti 29×41 centimetrů) vznikaly v letech 2003-4.
„Vyšívání je v tomto případě paralelou (neúměrně náročnější) k taktéž ruční práci, jakou je psaní mobilních SMS zpráv. Ty jsou snad nejpomíjivější písemností, dá-li se to tak vůbec nazvat. SMS je neobyčejně snadno a rychle napsaný, deformovaný text. Omezený délkou a nemožností používat diakritická znaménka.
Oproti tomu stojí výšivka, to znamená ruční práce. Trvale mi zachovává například onu významnou událost mého svátku, nebo mého prvního praní bílého prádla atd.
Vyšíváním řeším a dorovnávám jak značný nepoměr trvalosti, tak i pracnosti. Také tu vyvstává rozpor, kdy v tak jemné tradicí vydefinované činnosti, jakou je vyšívání, se nám na monotónní zelené ploše objevují sprostá slova,“ uvedla ke svým výšivkám autorka.
