Píše se 6. květen 1945 a i Němcům už bylo jasné, že válka je definitivně u konce. Ovšem některým z nich to bylo jedno a na území protektorátu, resp. Prahy, spáchali jeden z dalších válečných zločinů. Vyhnali nevinné obyvatele jednoho z domů a na dvorku je chladnokrevně postříleli. Do dějin tato akce vstoupila jako Masakr v Úsobské ulici.
Už v dubnu 1945 bylo jasné, že Německo je se svou válečnou mašinérií v koncích. Rudá armáda se probojovala k Brnu a Ostravě, Američané zase k západním hranicím Čech. Němci v protektorátu přesto přijali válečná opatření, jejichž součástí byly drastické represe, které nesměřovaly pouze proti partyzánům a povstalcům, ale prakticky proti všem obyvatelům okupované země. Jestliže do té doby se Němci chovali hrozně, pak od této chvíle se začali chovat doslova jako dobytek. Po celém protektorátu docházelo k celé řadě masakrů českého obyvatelstva.
Po vypuknutí povstání v Praze v květnu 1945 došlo k podobným zločinům i v Praze. Největší masakr se uskutečnil na Masarykově nádraží, kde bylo popraveno 53 zajatých Čechů, zčásti povstalců, zčásti civilistů. K masakrům i popravám jednotlivých lidí docházelo na různých místech Prahy, a to dokonce i po vypršení termínu německé bezpodmínečné kapitulace v 00.01 hod. 9. května 1945. Na střelbě do civilistů se ještě 9. května podíleli i němečtí příslušníci Volkssturmu.
Nesmyslná německá zvěrstva
Jeden z masakrů se odehrál 6. května 1945 i v tehdejší Úsobské ulici. Příslušníci Waffen-SS vnikli do domu čp. 253, kde ve sklepě postříleli civilisty, kteří tam hledali úkryt. Zastřelili dokonce i německou příslušnici ve vysokém stupni těhotenství se dvěma dětmi, a to i přesto, že je německy prosila, aby ji ušetřili. Zemřelo 35 osob. Svědectví o tomto zločinu pak podalo 12 přeživších osob, které se zachránily díky tomu, že ležely pod mrtvolami a předstíraly smrt. Němci sice ještě pro jistotu do mrtvol bodali bodáky, ale i tak se podařilo těmto lidem přežít.
Tímto však masakr ani zdaleka neskončil. Němci se totiž následně vydali vyrabovat a vypálit byty v domě. V jednom z nich našli nemocného a hluchého osmašedesátiletého muže, kterého rovněž zastřelili.
Němci zabíjeli ženy i děti, dívce dokonce vypíchli oči
Ani toto německým okupantům ale nestačilo. Kolem deváté hodiny večerní opět vtrhli do sklepa, tentokrát ve vedlejším domě, kde nalezli dalších 22 lidí. Ty vyhnali do zahrádky, kde jim nařídili, aby se otočili ke zdi. Pak už následoval další teror, z automatických zbraní do nich pak začali střílet. Zemřelo dalších 16 lidí, 5 mužů, 5 žen a 6 dětí. Mezi zabitými byla opět i jedna těhotná žena. Jeden z mužů byl dokonce ubit pažbami pušek. Jedné čtrnáctileté dívce pak Němci vypíchli oči.
Zdroj:
Archivovaná kopie. www.kampocesku.cz
Stanislav Zámečník: Český odboj a národní povstání v květnu 1945, Praha, Naše vojsko 2006
Kural Václav – Štěpánek Zdeněk: České národní povstání v květnu 1945
