Německé obyvatele Sněžníku na Děčínsku nedaleko hranic připomíná ode dneška pomník na zaniklém hřbitově. Stával na kraji lesa, podél něhož v zimě projíždějí běžkaři. Na odhalení přijel i devětaosmdesátiletý Gerhard Hahnel, který skončil v roce 1945 podobně jako většina původních obyvatel v odsunu.
Děčínský Sněžník (německy Hoher Schneeberg) je oblíbeným cílem turistů a hlavně běžkařů, trvale tu žije 96 lidí. „Že tu byl hřbitov, jsme se dozvěděli náhodou, když vlastník sousedních pozemků chtěl plochu odkoupit,“ řekl Miroslav Kalvas (SNK), starosta města Jílové, pod které obec patří. „Problém Sudet je vykořeněnost, původní obyvatelé odešli. Čas už ale zahladil křivdy, dneska se snažíme místa spojená s historií najít a najít si cestu k sobě,“ uvedl.
Shromáždění německých spolků v ČR zmapovalo před dvěma lety vybrané německé hřbitovy v Karlovarském i Ústeckém kraji. „Navštívili jsme 50 různých hřbitovů, řada je tak zničená, že není poznat, že tam byly hroby, přitom ostatky v zemi zůstávají. Pamětní desku jsme letos instalovali na pět těchto míst, v příštím roce chceme přidat dalších pět a snad se to nezastaví,“ řekla koordinátorka projektu Lucie Römer. Deska je vedle Sněžníku také v České Kamenici na Děčínsku, Sokolově, Křimově na Chomutovsku a Mikulovicích u Klášterce nad Ohří. Projekt, který má připomenout zaniklé hroby v českém pohraničí, financuje německé ministerstvo vnitra a německý spolek Ackermann-Gemeinde
Zatímco jinde původní obyvatele připomíná jen destička, pod vrchem Sněžník je to pískovcový kvádr se stélou ze starého hrobu a nechybí ani lavička, kterou dodalo město. „Kameník Hýbl se pro věc vyloženě nadchnul. Se svými spolupracovníky tu trávili hodiny čištěním obnažených fragmentů, které vyhrabávali ze země. Byla tu položena geotextilie, štěrk, na vlastní náklady udělali desku, která je broušená,“ uvedla Römer. „S revitalizací hřbitova chceme pokračovat, ale už s pomocí bagru a jeřábu. Hřbitov tak vlastně vstává z popela a my můžeme vysledovat příběhy rodin z náhrobních kamenů. Na deskách bývá často vedle jména a data úmrtí i to, čím se ten člověk zabýval, zda zastával nějaký vojenský post nebo kde bydlel,“ uvedla Olga Bauerová z kamenictví.
Na místo věčného odpočinku svých předků se dnes přijel z Německa podívat devětaosmdesátiletý Gerhard Hahnel. „Přesně si pamatuji, kde ty hroby byly. Ještě v roce 1944 jsem tu byl na jednom pohřbu,“ uvedl Hahnel, který vzpomněl na poválečnou dobu. „Opustit domov bylo tehdy moc těžké,“ podotkl.
Ve 30. letech bylo 90 procent obyvatel Sněžníku německé národnosti. „Ve druhé polovině 40. let a v 60. letech převládla snaha odstranit německý element a vyčistit pohraničí. Řada vesnic zmizela a s nimi i hřbitovy,“ uvedla Römer. Připomenout historii se snaží v pohraničí spolky i některá města. Před muzeum v Ústí nad Labem v srpnu na měsíc instalovali historici náhrobní kameny z nedalekých Zubrnic, kde nechala roku 1968 obec vyčistit hřbitov od opuštěných hrobů, převážně německých. Náhrobní kameny pak skončily na rumišti starého mlýna, odkud je letos vykopali pracovníci zubrnického Muzea v přírodě se spolkem Omnium.
zdroj: jv/ctk
