• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Německý pohádkář nám dal krejčíka Labakana i strašidla ze Spessartu. Oblíbený zůstal dodnes

    18.11.2019
    Václav Pavlík
    Další fotky

    A to nejspíše proto, že jeho příběhy pro děti a dospělé se drží klasických, dalo by se říct archetypálních předloh a inspirací. Jsou vyzrálé tak, že jen těžko uvěřit tomu, že jejich autor, Wilhelm Hauff, zemřel v pouhých pětadvaceti letech.

    Na svět přišel 29. listopadu 1802 ve Stuttgartu v dobře situované rodině, otec pracoval jako sekretář württemberského ministerstva zahraničních věcí. Zemřel však, když chlapci bylo teprve sedm let a Wilhelm i jeho tři sourozenci potom vyrůstali v domě svého dědečka z matčiny strany v Tübingenu, kam se jeho matka i s dětmi po ovdovění přestěhovala.

    Pohádkář a bajkař Adolf Wenig. Královské Vinohrady se mu staly osudem

    Velkou láskou se Wilhelmovi už v dětství stala dědečkova knihovna. Studoval ale také od roku 1818 v klášterní škole v Blaubeurenu a od roku 1820 teologii a filozofii na tübingenské univerzitě, kde byl členem studentského nacionalistického spolku „Tübinger Burschenschaft Germania“. Studia dokončil za čtyři roky a roku 1824 se stal ve Stuttgartu domácím učitelem v rodině württemberského ministra války, generála barona Ernsta Eugena Freiherra von Hügela (1774 – 1849).

    Záhadné úkazy v pohádkách. Mohou být vzpomínkami na budoucnost?

    Pro jeho děti napsal „Märchen“ (Pohádky), které zveřejnil v díle „Märchen almanach auf das Jahr 1826“ (Pohádkový almanach z roku 1826). Náměty pro pohádky a fantastické příběhy nacházel ve starých bájích, pověstech a orientálních „Pohádkách tisíce a jedné noci“. Souborně je vydal ve třech svazcích Pohádkového almanachu pro syny a dcery vzdělaných stavů. V každém svazku jsou pohádky pospojovány pomocí tzv. rámcového příběhu v jeden celek a podle toho také nesou jména – Karavana (1825), Šejk z Alexandrie a jeho otroci (1826) a Hospoda ve Spessartu (1827).

    Jeníček s Mařenkou ukradnou perník a kdo je potrestán? Majitelka nemovitosti

    Po návratu z velké studijní cesty po Francii, Flandrech a severním Německu roku 1826 začal Hauff pracovat jako vedoucí redaktor beletristických částí novin „Morgenblatt für gebildete Stände“ (Ranní list pro vzdělané stavy). Roku 1827 se oženil se svou sestřenicí Luise a bohužel téhož roku, 18. listopadu 1827, ve svých pětadvaceti letech nečekaně zemřel na tyfus. Krátce před smrtí se ještě dočkal narození dcery Wilhelmine.

    FOTO: Wilhelm Hauff a jeho pohádky

    Wilhelm Hauff a jeho pohádky - Německá poštovní známka vydaná v den 150. výročí smrti Wilhelma Hauffa – commons.wikimediaWilhelm Hauff a jeho pohádky - Hrad Lichtenstein – wikipediaWilhelm Hauff a jeho pohádky - Wilhelm Hauff und Seine Geisteskinder. Originální skladba Arnolda Baldingera ve Stuttgartu. – commons.wikimediaWilhelm Hauff a jeho pohádky - Klasická ilustrace k pohádce Příběh o strašidelné lodi – wikipedieWilhelm Hauff a jeho pohádky - Wilhelm-Hauff-Denkmal bei Lichtenstein vor dem Echaztal – commons.wikimedia
    Další fotky
    Wilhelm Hauff a jeho pohádky - Wilhelm Hauff v roce 1826 (rok před smrtí) – wikpedieWilhelm Hauff a jeho pohádky - Wilhelm Hauff (1802 – 1827) – wikpedieWilhelm Hauff a jeho pohádky - ihauffw001p1Wilhelm Hauff a jeho pohádky - Pomník Wilhelma Huaffa ve Stuttgartu – commons.wikimediaWilhelm Hauff a jeho pohádky - Měděné gravírování podle fotografie portrétu portrétu Hauffova pomníku ve Stuttgartu (cca 1890) – commons.wikimediaWilhelm Hauff a jeho pohádky - Hrob Wilhelma Hauffa ve Stuttgartu – wikipedieWilhelm Hauff a jeho pohádky - Hrob Wilhelma Hauffa ve Stuttgartu – 2 – wikipedie

    Přes to, jak málo času mu osud na jeho tvorbu dopřál, vytvořil Wilhelm Hauff rozsáhlé a inspirující dílo, z něhož některé tituly byly úspěšně zfilmovány, a to i u nás. Kdo by si nepamatoval třeba na naši pohádku Labakan (1957), natočenou podle jeho Pohádky o nepravém princi, v hlavní roli s Eduardem Cupákem, nebo na německou filmovou trilogii o strašidlech ze Spessartu – Hospoda ve Spessartu (1958), Strašidla ve Spessartu, (1960) a Zlaté časy ve Spessartu (1967). Oblíbený příběh o malém Mukovi vypráví o tom, že štěstí a spokojený život člověk málokdy nalezne v hmotném bohatství a čeští čtenáři se mohli seznámit i s Hauffovými dalšími, hojně vydávanými, zvláště pohádkovými příběhy, např. o trpaslíkovi Nosovi nebo kalifovi, který se stal čápem.



    Nepřehlédněte