Nová vánoční pohádka vzniká na Bouzově. O čem bude?
Komedii, napětí i příběh lásky slibuje nová vánoční pohádka České televize s názvem Tři princezny, kterou v těchto dnech natáčejí filmaři na hradě Bouzov na Olomoucku.
Komedii, napětí i příběh lásky slibuje nová vánoční pohádka České televize s názvem Tři princezny, kterou v těchto dnech natáčejí filmaři na hradě Bouzov na Olomoucku.
K opravdovým Vánocům, betlému, koledám, rolničkám a sněhovým vločkám patří chvíle u společného štědrovečerního stolu. A pohádky. Mají v sobě zvláštní fluidum. Nejvíc je mají rády děti. Ale i dospělí přiznávají, že pohádkové příběhy je vrací do dětství. Slovo pohádka máme proto velmi zažité. Hlavně přísloví a pojmenování, že něco je pohádkově úžasné, dívka skromná jako Popelka, hoch odvážný jako Bajaja, někdo vychytralý jako lišák, něco obtížné k rozlousknutí jako oříšek.
Tak jako byla ideálem pro jejich autora, českého českobratrského evangelického faráře, Jana Karafiáta (4. 1. 1846 – 31. 1. 1929), jehož víra vycházela z původního přísného kalvínského vyznání. Pokud se Broučci zdají nepochopitelní i vám, tak možná už konečně víte proč.
České Vánoce jsou nejen časem rodinné pohody a radosti, ale i sledováním filmových pohádek. A když výlet do dětské fantazie, tak s režisérem Václavem Vorlíčkem. Každoročně můžeme zhlédnout na televizních obrazovkách několik jeho pohádkových příběhů a jedním z nich je filmové zpracování Šípkové Růženky z roku 1977 Jak se budí princezny.
Pochopitelně máme na mysli Walta Disneye a jeho filmovou produkci, která pokračuje i víc jak padesát let po jeho smrti. Laskavost, humor, trocha zlomyslnosti, roztomilost, ale i hororové prvky, a především vždycky příběh tak slavný a zajímavý, že bychom si ho přáli prožít také.
A to nejspíše proto, že jeho příběhy pro děti a dospělé se drží klasických, dalo by se říct archetypálních předloh a inspirací. Jsou vyzrálé tak, že jen těžko uvěřit tomu, že jejich autor, Wilhelm Hauff, zemřel v pouhých pětadvaceti letech.
Setkáváme se s ním v děsivé středověké pohádce jako s vrahem svých manželek, tato postava však mohla mít reálnou předlohu v osobě hraběte jménem Gilles de Montmorency-Laval, známého také jako baron de Rais (1405 ? – 26. října 1440). Co všechno měl na svědomí?
Rozvíjet povědomí o místní kultuře, hodnotách a historii bude u dětí projekt „Benešovsko žije příběhy“. Ten vznikl ve spolupráci Města Benešov, Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání (MAP) a společnosti Posázaví o.p.s..
Západoněmecká koprodukční fantasy Nekonečný příběh letos slaví 35 let od svého vzniku. Kultovní filmové vyprávění o malém chlapci Bastianovi, který se prostřednictvím knihy stane součástí nikdy nekončícího příběhu říše Fantazie, milují malí i velcí diváci. Zásluhu na tom nemá jen nadčasová produkce, příběh s filozofickým přesahem či působivá hudba, ale i vynikající český dabing. Kdo by si nepamatoval statečného Atreje a jeho bělouše Artexe, dobráckého Kamenožrouta, mrzutého Morlora nebo usměvavého rychlodraka Falka s podmanivým hlasem pana Cupáka! Pojďme se stát součástí nikdy nekončícího příběhu diváckých vzpomínek prostřednictvím několika zajímavostí o filmu.
Ruská filmová pohádka Mrazík si získala mnoho fanoušků nejen ve své domovině, ale i v tehdejším Československu. Obrovský úspěch filmu znamenal také nesmírnou popularitu hlavních herců. Představiteli Ivana, Eduardu Izotovovi, nastartoval hereckou kariéru a především pohádkový život. Nic ale netrvá věčně a miláček žen po letech slávy zakusil krutou ránu osudu.
Těžko si dnes dovedeme představit vánoční televizní program bez filmu Tři oříšky pro Popelku. Pohádka se pro Čechy už stala tradicí jako cukroví nebo kapr ke štědrovečerní večeři. Anebo ozdobený stromeček, pod který vám přinášíme další dárek zajímavostí ze vzpomínek režiséra Vorlíčka na její natáčení.
Někteří lidé horory milují nade vše, někteří je úplně nevyhledávají. I v české kinematografii vznikly horory, jejichž hrdinové nahánějí strach. Vybrali jsme pět z nich.