Lidé mohou poblíž některých stanic pražské MHD spatřit zvláštní plakáty. Cílem této kampaně je informovat lidi o tom, jak ve skutečnosti funguje mléčný průmysl. „Málokdo totiž ví, že aby kráva měla mléko, musí nejprve porodit tele. To je krávě téměř okamžitě odebráno, přestože je mezi nimi silné citové pouto, stejně jako u všech savců,“ říká mluvčí organizace Otevři oči Tereza Vandrovcová.
Odradí plakáty od pití mléka?
„Neupozorňujeme jen na špatné podmínky zvířat, kritizujeme systém mléčného průmyslu jako takový. Krávy jsou čtyři až pět let cyklicky oplodňovány, rodí mláďata a ta jsou jim odebírána. Když pak krávě klesne produktivita, je poslána na smrt. Mláďata v případě samiček čeká stejný osud jako jejich matky, samečci jsou zabiti pro maso,“ popisuje mluvčí.
Cílem je prý přimět lidi k zamyšlení, protože každý člověk může konzumaci mléka buď omezit, nebo jej úplně vyřadit. Spolu s kampaní byl spuštěn web Bílé minus. Ten obsahuje podrobnější informace o praktikách v mléčném průmyslu a nabízí také řešení. Tím je nahrazení mléčných produktů jinými, alternativními (například pití rýžového, sójového nebo ovesného mléka).
Přiměly by vás plakáty k zamyšlení, zda je správné pít mléko?
Telata na cedulích do konce dubna
Jako reklamní formát byly zvoleny prosvětlené plochy typu citylight. Iniciativa je financována z rozpočtu spolku Otevři oči, který je tvořen příspěvky drobných dárců. Kampaň by měla probíhat do konce dubna. Další měsíce budou pokryty crowdfundingovou sbírkou. Současně s venkovní kampaní poběží také propagace na sociálních sítích.
Co si myslí kolemjdoucí?
„Mne tyto plakáty od mléka neodrazují. Díky kravskému (a kozímu, příp. ovčímu) mléku mohli moji předkové, jejichž organismus se naučil mléko trávit a využívat, přežívat po staletí v nepřízni zimních měsíců. Mléko jim dodávalo mimo jiné vitamin D, dělali z něj máslo, sýry… Pro moje předky byla kráva nebo koza součást rodiny, takže jistě, přála bych každé slušné zacházení a životní podmínky i dnes. A jsem ochotná za to připlatit,“ myslí si Nela.
„Podle mého názoru je jakákoli outdoorová reklama stupidní,“ říká Janek. Jinak se k tomu nestaví ani Jaroslav: „Myslel bych si něco o blbosti a vyhozených penězích.“
Na druhou stranu je odezva i pozitivní. „Mléko nepiju a jsem ráda za každý apel tímhle směrem, protože i to mě původně k tomuto rozhodnutí dovedlo. Nevidím rozdíl mezi plakátem informujícím o mléčném průmyslu a reklamou na mléko, kde jsou spokojené kravičky s telátky na louce – obojí je to propaganda nějakým směrem, vybízí to k něčemu,“ píše Sára.
Úspěch by kampaň mohla mít i podle Adama. „Mléko už několik let nepiju, ale myslím, že část lidí k nepití mléka takovéto reklamy posunou. Možná ne samy o sobě, ale ve spojení s dalšími informacemi o mléčném průmyslu ano.“
