Obce, které leží na trase plánovaného horkovodu z Dukovan do Brna, jej podle Tepláren Brno podporují. Zástupci firmy to uvedli poté, co dokončili úvodní sérii jednání se starosty 14 dotčených obcí. Ty plánují z horkovodu teplo odebírat. Podle experta na energetiku to ale optimální řešení není, a je víc výsledkem politického rozhodnutí.
„Cílem všech setkání bylo informovat starosty a starostky o zahájení přípravných prací na projektu. Řešili jsme s nimi také majetkoprávní vypořádání dotčených pozemků včetně případných pozemkových úprav nebo plány obcí v energetice, zejména v oblasti vytápění. Všechny rozhovory byly věcné a jsem rád, že jsme se s vedením každé obce bavili o praktických záležitostech, jako jsou přípojky a případné úpravy v územních plánech,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
19 miliard
„Většina zástupců obcí, se kterými jsme mluvili, nám sdělila, že plánuje teplo z horkovodu odebírat, což považuji za výbornou zprávu. Horkovod totiž není jen brněnský projekt, sloužit má také obcím v jeho blízkosti. Nyní nás čeká společná práce a koordinace na konkrétních technických projektech. S obcemi musíme vyřešit zejména trasy napáječe a samotné připojení včetně příslušných podmínek,“ doplnil Fajmon.
Horkovod dlouhý 42 kilometrů má snížit závislost Brna na dováženém zemním plynu, z něhož nyní teplárny vyrobí asi 80 procent veškerého tepla. Dukovany by měly v budoucnu zajistit polovinu potřeby tepla v Brně.
Odhadované náklady na stavbu jsou 19 miliard korun, dvě miliardy z toho budou investice společnosti ČEZ přímo v areálu dukovanské elektrárny. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš při podpisu smlouvy s teplárnami uvedl, že přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2027 by měl být vybraný dodavatel stavby.
Bez dotace nerentabilní!
Podle Oldřicha Sklenáře, energetika a analytika Asociace pro mezinárodní otázky, však teplovod tím nejlepším řešením pro zajištění tepla v brněnských domácnostech není. „Projekt horkovodu je bezesporu technicky realizovatelný, nicméně s ohledem na související náklady, rizika a obětované příležitosti se lze oprávněně domnívat, že se nejedná o řešení optimální. Tlak na jeho realizaci je pak především výsledkem politického rozhodnutí,“ řekl Sklenář Našemu REGIONU.
Je přesvědčený o tom, že jeden z hlavních argumentů, který byl dříve uváděn pro výstavbu horkovodu, a to ukončení závislosti na ruském plynu, je nyní po zajištění alternativních zásobovacích tras bezpředmětný. „Proponenti projektu proto v poslední době operují s cenovou stabilitou a nízkou cenou tepla. Ta je však podmíněna zajištěním dotace, která by měla pokrýt většinu investičních nákladů na výstavbu. Bez ní není tento projekt za více než 19 miliard ekonomicky rentabilní,“ vysvětlil Sklenář.
Nápad z osmdesátek
O výstavbě horkovodu se uvažovalo v 80. letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruského útoku na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územně plánovací dokumenty Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna. Horkovod má vést přes 14 obcí na Vysočině a jižní Moravě, mimo jiné přes Horní Dubňany, Dolní Dubňany, Moravský Krumlov, Oslavany nebo Ivančice, předávací místo bude v Bosonohách.
„V podstatě se jedná o oprášení desítky let starého plánu, díky technickému pokroku jsou však dnes k dispozici i jiné možnosti. Jednou z nich je např. využití odpadního tepla z lokálních zdrojů, jehož realizace by vyšla na zlomek nákladů na horkovod,“ dodal Sklenář.
S využitím ČTK
