• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • OBRAZEM: Rakouské Alpy plné sněhu a slunce milovala už 1. republika. Byly totiž nejdostupnější

    Další fotky

    Máme tu nový rok 1937. Co se stalo v tom loňském? Klesly hodnoty, stouply ceny – jenom hory a sníh zůstaly stejně. A sousední Rakousko je stále ideálním cílem zimních cest.

    Jak se tehdy psalo v lifestylových rubrikách, které ovšem nikdo tehdy nenazýval lifestylem: „Pokud můžete věnovat zimní dovolené jen 10 až 14 dní, pak je každý den drahocenný.“

    OBRAZEM: Vracíme se do roku 1938! Víte, kde je největší umělé jezero v Americe, a kde padl rekord ve zvedání nožek?

    To platí i dnes, jenom ty zimní dovolené jsou nějak kratší, či co. Tehdy se na ně ovšem jezdilo především vlakem, a tak cesta zabrala dost času, jeden den tam, druhý zpátky. Proto tehdejší článek upozorňuje:  „Zvláště když se podaří ušetřit dva dny cesty vlakem. Ovšem jízdné vlakem, při dovolené trvající 14 dní, činí 50 až 60 % z celkové částky vynaložené na dovolenou. Blízkost rakouských sportovních středisek umožní nám ušetřit 20 až 30 % z celkových nákladů. Rakouské spolkové dráhy zavedly nejlacinější tarify. Už při pobytu trvajícím 7 dnů poskytují cizincům při zpáteční cestě slevu 60 %.

    Považujete se za chudé? Ve skutečnosti jste bohatí, říká statistika. Jak je to možné?

    Kolik to tehdy bylo? Článek pokračuje: „Šilink sice zdražil o 18 %, ale kde na světě naleznete čistotou lesknoucí se hostince a hotely, které umožní celodenní pobyt s plnou penzí a zaopatřením za 5 šilinků, což je vlastně asi 27 Kč. Může se říci, že za 800 až 1000 Kč lze kdekoliv v Rakousku strávit dva týdny v krásném hotelu nebo horské chatě za plného pohodlí včetně cestovních výloh.“

    To je ale k naštvání! Výrazná sleva na „vánoční“ potraviny v Británii, u nás nic. Proč?

    Připomeňme si, že jakákoliv dovolená však byla za 1. republiky poměrně nákladnou záležitosti. V příjmech u jednotlivých povolání tehdy existovaly daleko větší rozdíly, než dnes. Uvádí se třeba, že univerzitní profesor měl příjem až 14x větší, než zedník. To byly pěkně rozevřené příjmové nůžky!

    A odpovídají tomu i podrobnější statistiky. Zemědělská dělnice si tehdy v průměru denně vydělala 10,60 a zemědělský dělník 17,50 Kč, oba pak ještě dostávali tzv. deputát, tj. plat v naturáliích.  Továrenský dělník bral 510 – 590 Kč, úřednice 840 Kč, horník 1000 Kč a úředník 1550 Kč. Prezidentský plat byl v té době 41 600 Kč + náhrada výdajů rovněž 41 600 Kč. To bylo, vzato dohromady, 82x více, než tehdejší průměrný hrubý měsíční plat.

    FOTO: Na lyže do Rakouska

    Na lyže do Rakouska - Semmering – LETEM SVĚTEM 16-37Na lyže do Rakouska - Semmering – OnTheSnow.czNa lyže do Rakouska - LETEM SVĚTEM 16-37 – WIKIPEDIANa lyže do Rakouska - Gurktálské Alpy – LETEM SVĚTEM 16-37Na lyže do Rakouska - Gurktálské Alpy – www.nockberge.at
    Další fotky
    Na lyže do Rakouska - LETEM SVĚTEM 16-37 – 7Na lyže do Rakouska - Grosser Hoellkogel_WikipedieNa lyže do Rakouska - Kitzbühel – Tyrol.tlNa lyže do Rakouska - Kitzbühel 2 – Tyrol.tlNa lyže do Rakouska - Náměstí v Kitzbühelu – LETEM SVĚTEM 16-37 – 1Na lyže do Rakouska - Na svazích Arlbergu – LETEM SVĚTEM 16-37Na lyže do Rakouska - Ze Solnohradských Alp – LETEM SVĚTEM 16-37 – 5Na lyže do Rakouska - Solnohradské Alpy – Tourismusverband Radstadt

    Přesto dobový tisk čtenáře láká:  „Za 8 hodin jste v srdci Alp, a to pro náruživé lyžaře hodně znamená. Podívejte se na obrázky: To je Rakousko!“

    Ano. Krásné tehdy stejně jako dnes.



    Nepřehlédněte