Nejprve ale aspoň pár slov.
Studentské časopisy byly platformou vyjádření se pro generaci, která vstoupila na vysoké školy po roce 1986. Ano, byly kompromisem možného, vycházely pod hlavičkou Socialistického svazu mládeže (SSM), protože jinak to nešlo, měly-li oslovit širší okruh čtenářů.
30. března 1989 vzniklo v Klubu U bílého koníčka na Staroměstském náměstí 20 Studentské tiskové a informační středisko (STIS). Založili ho redaktoři vysokoškolských časopisů Kavárna A.F.F.A., Proto, Situace, ŠUM, EM ´88 a dalších (AMU, FŽUK, FFUK, VŠUP a FVL UK).
STIS oficiálně zaštítila Městská vysokoškolská rada SSM v Praze.
„Vysokoškoláci získali ve STISu legální platformu, na níž se mohli scházet a diskutovat o problémech spojených s vydáváním časopisů, o jejich zaměření, ale i o aktuálních politických záležitostech. Byl místem, kde studenti ztráceli strach, přispěl k překonání izolace mezi angažovanými vysokoškoláky a aktivisté jeho prostřednictvím získali větší autoritu, neboť mohli jednat jménem pražských vysokoškoláků. Cílem STISu bylo také soustřeďování a archivace vysokoškolských časopisů, bulletinů, občasníků a zřízení čítárny, kde si (nejen) vysokoškoláci časopisy mohli číst.“
Dovolil jsem si vypůjčit slova z bakalářské práce studentky Fakulty sociálních věd (dříve Fakulty žurnalistiky) UK Dorotey Mejstříkové.
Pod hlavičkou SSM se začala pořádat různá diskusní fóra většinou na půdě vysokých škol (+ Fórum AMU v Městské knihovně 3. dubna 1989, Pražské vysokoškolské fórum na Ořechovce 6. listopadu 1989), školení redaktorů vysokoškolských časopisů (středisko Československého svazu novinářů na Roztěži 4. a 5. dubna 1989) a výjezdní zasedání (MVR v Harrachově 16. a 17. září 1989).
Na půdě STISu vznikla i myšlenka pořádat 17. listopadu studentskou manifestaci. Tato iniciativa nakonec našla odvahu spojit se s nezávislými studenty, což vyvrcholilo akcí na Albertově, Vyšehradě a nakonec dramatem na Národní.
A když poté nastal okamžik, kdy bylo třeba zorganizovat stávku vysokoškoláků, ve zdárný průběh se postaraly kontakty vytvořené při vydávání fakultních časopisů. Ve zkratce řečeno, díky časopisům měli organizátoři připravený dokonalý telefonní seznam.
A se spojením bylo i velení.
Ale dost řečí, ať mluví obrazy.



































