Obchodní zóna má vzniknout celkem na 39 hektarech mezi Průhonicemi a Čestlicemi po straně dálnice směrem na Prahu. Její součástí má být komerční zóna s obchody, sklady a halami. Projekt komerční zóny měl být dokončen do roku 2021, celá investice má dosáhnout částky 58 milionů eur.
Problém je, že projekt počítá se záborem 19 hektarů orné půdy, zamítnutí kasační stížnosti soudem tak může stavbu ohrozit.
„Dopady rozhodnutí NSS vnímáme jako velmi nešťastný signál pro celý trh. Vrhá do nejistoty jak komerční subjekty, tak obce i stát. Odvoláme se k Ústavnímu soudu a analyzujeme další možnosti vývoje projektu,“ řekl Jakub Andrle, ředitel Domo Development.
Selhání úředníků
„Nejvyšší správní soud považuje postup krajského úřadu jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu za nezákonný. Odůvodnění souhlasu se záborem 19 hektarů nejkvalitnější půdy obsahující pouze výše uvedené obecné a nic neříkající floskule je zcela nedostatečné,“ uvedl soud v rozsudku.
„Všechna stanoviska ke změně č. 1 územního plánu Čestlice v souladu s tímto pokynem s Ministerstvem životního prostředí krajský úřad projednal a respektoval vyjádření nadřízeného orgánu. Stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne 3. 8. 2015 ke změně výše uvedeného stanoviska bylo kladné. Nejvyšší správní soud dospěl k jinému závěru, který krajský úřad respektuje,“ uvedl Tomáš Macháček z Odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.
„Výstavba rozsáhlého komerčního centra v oblasti, kde se již řada takových staveb vyskytuje, nepředstavuje veřejný zájem. Krajskému soudu je rovněž třeba přisvědčit, že odůvodnění výstavbou protipovodňových zařízení je zcela zavádějící,“ pokračuje soud.
„Podle mě je špatně, že úřady nedodržují zákon a jsou například jako v tomto případě ochotny přistoupit na pohádku o veřejném zájmu na stavbě dalších komerčních zařízení,“ uvedl Petr Lukáš, předseda spolku Krajina pro život, který se řízení účastnil.
„Rozsudek Nejvyššího správního soudu je jednoznačný. Pole zůstává polem,“ konstatoval dobřejovický starosta Martin Sklenář.
Právě Dobřejovice už dříve napadly u Krajského soudu v Praze čestlickou změnu územního plánu, která vycházela stavbě vstříc. Soud tehdy platnost změny územního plánu zrušil a tím vůbec poprvé přiznal obci právo vyjádřit se k územnímu plánu obce sousední.
Dobřejovice se projektu bránily už v minulosti. Jednání hlavního investora projektu firmy Domo Development s obcí byla neúspěšná. Investorovi se nepodařilo přemluvit obec Dobřejovice, aby stáhla protesty proti chystané komerční zóně těsně za hranicí jejího katastru.
Když tehdy investor neuspěl s nabídkou daru deseti milionů korun výměnou za to, že obec přestane stavbě bránit, zaslal jí dopis, v němž vyhrožoval, že obec s tisícovkou obyvatel bude muset hradit způsobenou škodu v řádu mnoha milionů korun. Ředitel firmy Jakub Andrle ji vyčíslil na 18 milionů korun, ale zmařené investice prý mohou dosáhnout až 1,5 miliardy.
„Obec Dobřejovice brání rozvoji sousedních obcí a adresuje účelová a obstrukční podání s motivem způsobení škody naší společnosti za pomoci zneužívání procesních institutů odvolání a žalobních návrhů,“ uvedl tehdy Jakub Andrle v dopise. A upozornil také na to, že vedení obce vyhazuje statisíce korun za podle něj zbytečné právní služby advokátní kanceláře Frank Bold, která ji proti developerovi zastupuje.
Advokát Jiří Nezhyba z renomované kanceláře Frank Bold ale tehdy uvedl, že vedení obce odvoláváním proti rozhodnutím, která mohou zhoršit životní prostředí, hájí oprávněné zájmy obyvatel. „Je to úkol, který jim vyplývá ze zákona o obcích, a nikdo je za uplatňování práv ve správních řízeních nemůže popotahovat. Je pak na úřadech, jak s těmi námitkami nebo odvoláními obce naloží,“ zdůrazňuje Jiří Nezhyba. „Ale chápu, že takové výhrůžné dopisy od investora mohou zastupitele, zvlášť když jde o malou obec, znejistět,“ uzavřel Nezhyba.
Developerský stavební zákon
Zajímavou skutečností v kontextu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je, že zájmy developera ve sporu hájí František Korbel z advokátní kanceláře Havel & Partners. Ten se zároveň významnou měrou podílí na formulaci nového stavebního zákona, který je často kritizován za přílišný příklon na stranu developerů a značný korupční potenciál. Zároveň byla médii zveřejněna jeho e-mailová komunikace s náměstkem pro řízení sekce Legislativní rady vlády Janem Kněžínkem, zachycující nestandardní legislativní postup, vedoucí ke schválení věcného záměru nového stavebního zákona.
