Projekt komerční zóny měl být dokončen do roku 2021, celá investice má dosáhnout 58 milionů eur. První část, o rozloze 16 hektarů, se měla začít stavět už letos. Zdržel ji však odpor místních obyvatel. Občanské sdružení Krajina pro život, které žalobu podalo, současné rozhodnutí soudu vítá. „Odkladný účinek znamená jedině to, že stavba nebude realizovaná před rozhodnutím soudu, jako se to stalo u žaloby obce Dobřejovice při stavbě samotné komunikace,“ uvedl předseda spolku Krajina pro život Petr Lukáš.
Krajina pro život poukazuje hlavně na zvýšení dopravní zátěže a dopadů na životní prostředí. „Výjezd na Říčanskou udělá z původně obslužné komunikace v zóně objízdnou tranzitní trasu k často ucpané dálnici D1 a ta auta budou vyjíždět pár desítek metrů od našich domů. Čili tam bude jezdit násobně více aut než těch, co pojedou za nákupem. Není to bagatelní spor, jak tvrdí developer,“ vysvětluje Lukáš.
„Pokud soud rozhodne ve prospěch našeho návrhu, bude muset tento verdikt respektovat odvolací orgán, tzn. Úřad Středočeského kraje. Vzhledem k tomu ovšem, že vyhodnocení vlivů na životní prostředí explicitně vylučuje výjezd na ulici Říčanská, věříme v úspěch naší žaloby. Jistotu ovšem máte, až když je vydán rozsudek. Nyní tedy budeme čekat,“ dodal Lukáš.
Společnost CBE Development, která projekt výstavby řídí, se k rozsudku vyjádřila prostřednictvím Terezy Justové: „V současné době probíhá několik přezkumů. Čekáme na jejich závěry.“ Starosta obce Dobřejovice Jan Krejčí se k tématu nevyjádřil.
Dobřejovice minulý rok úspěšně napadly u Krajského soudu v Praze čestlickou změnu územního plánu, která vycházela stavbě vstříc. Soud tehdy platnost změny územního plánu zrušil a tím vůbec poprvé přiznal obci právo vyjádřit se k územnímu plánu obce sousední.
Otevřený přístup k zóně má na základě zkušeností s podobně velkou obchodní plochou starosta Čestlic Petr Šachl. Šlo o zónu, kterou mají Čestlice na své straně dálnice D1 už od roku 1997. „Byla to první obchodní zóna v republice,“ říká Šachl. Starosta Čestlic vidí i pozitivní přínos zóny. „Někdo má turismus, my máme obchodní zónu. Firmy tady platí daně z nemovitosti, a to je pro nás důležitý zdroj příjmu. Ročně to jen z obchodních zón dělá zhruba 15 milionů korun,“ říká Šachl. Podle něj už developer v obci investoval do infrastruktury včetně nového vodovodu, čistírny odpadních vod a protipovodňových opatření.
Současná plocha, o kterou probíhají spory, byla územní rezerva. „V územním plánu už to bylo v roce 1994. Obec ale chtěla, aby se nejprve postavila potřebná infrastruktura. V roce 2010 proto tato část vypadla z územního plánu a převedla se do rezervy, aby se předešlo živelné výstavbě,“ doplňuje starosta Šachl.
Dobřejovice se projektu bránily už v minulosti. Jednání hlavního investora projektu firmy Domo Development s obcí byla neúspěšná. Investorovi se nepodařilo přemluvit obec Dobřejovice, aby stáhla protesty proti chystané komerční zóně těsně za hranicí jejího katastru.
Když tehdy investor neuspěl s nabídkou daru deseti milionů korun výměnou za to, že obec přestane stavbě bránit, zaslal jí dopis, v němž vyhrožoval, že obec s tisícovkou obyvatel bude muset hradit způsobenou škodu v řádu mnoha milionů korun. Ředitel firmy Jakub Andrle ji vyčíslil na 18 milionů korun, ale zmařené investice prý mohou dosáhnout až 1,5 miliardy. „Obec Dobřejovice brání rozvoji sousedních obcí a adresuje účelová a obstrukční podání s motivem způsobení škody naší společnosti za pomoci zneužívání procesních institutů odvolání a žalobních návrhů,“ uvedl Jakub Andrle v dopise. A upozornil také na to, že vedení obce vyhazuje statisíce korun za podle něj zbytečné právní služby advokátní kanceláře Frank Bold, která ji proti developerovi zastupuje.
Advokát Jiří Nezhyba z renomované kanceláře Frank Bold ale uvádí, že vedení obce odvoláváním proti rozhodnutím, která mohou zhoršit životní prostředí, hájí oprávněné zájmy obyvatel. „Je to úkol, který jim vyplývá ze zákona o obcích, a nikdo je za uplatňování práv ve správních řízeních nemůže popotahovat. Je pak na úřadech, jak s těmi námitkami nebo odvoláními obce naloží,“ zdůrazňuje Jiří Nezhyba. „Ale chápu, že takové výhrůžné dopisy od investora mohou zastupitele, zvlášť když jde o malou obec, znejistět,“ uzavřel Nezhyba.
