• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Obyvatele obleženého města bylo třeba povzbudit. Hudba, symbol nezdolnosti

    9.8.2020

    Je to skutečně nezvyk, držet opět v rukou housle. Více než rok svíraly pušku. Rozkaz je ale rozkaz, a tak místo zákopů sedím v nádherné koncertní síni. Bylo to něco naprosto nečekaného. Mozek horečně čte noty, udělat chybu by bylo kruté. Pro vlastní svědomí. Hlavní lustr sálu zůstává potemnělý, elektřina proudí do závodů a nemocnic. Pohublé tváře posluchačů a napjaté očekávání. Ti, kteří zemřou hladem v hledišti, budou odneseni až po koncertu.

    Je devátý srpen roku 1942. Blokáda Leningradu trvá již jedenáct měsíců. Vlastně teprve začala, protože bude trvat do konce ledna 1944. Na programu je jediná skladba. Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče, s názvem Leningradská.

    V tomto městě zní poprvé a má lidem nahradit všechno, co se jim nedostává. Partitura byla přivezena letadlem, hudebníci odvoláni z fronty. Skladba, která tehdy nahradila televizní přenos, a při které běhal mráz po zádech i posluchačům v New Yorku, kteří si ji vyslechli pod taktovkou geniálního Toscaniniho.  Velmi známý motiv bubínku, který graduje a dokonale vystihuje pochodující armády, které zaplavují zemi a pomalu se přibližují k městu.

    Nejschopnější Stalinův generál. Sovětský maršál Tuchačevskij se stal obětí intriky mocných

    Jsou tisíce hudebních skladatelů a tisíce hudebních motivů. Snem každého skladatele je napsat motiv, který se stane nesmrtelným. Pro Šostakoviče se takový sen splnil. Ani on neměl na růžích ustláno, jako naprostá většina umělců v tehdejším Sovětském svazu. I hudba mohla škodit a ohrožovat paranoidního vládce v Kremlu. Skladatel, obviňovaný mocnými hlupáky z formalismu, byl však zapotřebí.

    V roce 1942 se wehrmacht již oklepal z porážky u Moskvy a opět zle zatápěl Rudé armádě na všech frontách. Obyvatele obleženého města bylo třeba povzbudit, ztráta Leningradu by podstatným způsobem ovlivnila další průběh války. Represemi jistě ne. Ty na člověka, který je na pokraji vyčerpání hladem, nezabírají. I hudba může být povzbuzením, a tato symfonie vstoupila právem do historie a stala se mezinárodním symbolem boje proti fašismu, nejen pro obránce Leningradu.

    Byli nepostradatelní a žádná válka by se bez nich neobešla. Hrdinové bez pomníků

    Osmdesát let je délka jednoho lidského života. Z tehdejší krvavé přítomnosti se stává minulost dneška, kterou si někteří připomínají a někteří by na ni rádi zapomněli. Už je to přeci tak dávno a kdo ví, jak to vlastně s tou blokádou bylo. Pamětníci umírají, už jich mnoho nezbývá. Na obou stranách. Jedněm přinášela skladba naději. Zněla možná i z rádia v zákopech obléhatelů. Možná jim říkala, jen se dívejte dalekohledem na paláce pobořeného města. Až sem a ne dál, tuto poslední hranici nezdoláte.

    Nezdolali ji. Možná díky tomu si dnes tuto skladbu můžeme poslechnout v klidu, bezpečí a pohodlí.

    FOTO: Blokáda Leningradu

    Blokáda Leningradu - leningradBlokáda Leningradu - blokada leningradBlokáda Leningradu - leningrad blokadaBlokáda Leningradu - LeningradBlokáda Leningradu - leningrad mobilizace
    Další fotky
    Blokáda Leningradu - blokada leningrad

     



    Nepřehlédněte