Drogy nás zastihly nepřipravené
Na drogový porevoluční boom nebyla Česká republika vůbec připravena. Neměla zkušenosti, neměla protidrogové zákony, chyběl strach. Pamětníci popisují situace jak vystřižené z akčních filmů. Opiátovou scénu ovládly zahraniční mafie. U náměstí I. P. Pavlova se nacházel billiard klub, kde byl stůl pokrytý novinami a na nich velká hrouda heroinu. Kdo zaplatil, tomu odloupli. Dalším vyhlášeným místem byla pizzerie u obchodu Kotva, kde dnes najdeme pojišťovnu.
Z pizzerie si zákazník mohl odnést rovnou dva produkty – pizzu a piko. Pervitin nebyl v devadesátých letech problém koupit ani v blízkém Casinu, které je na místě dodnes. Vedle hotelu Paříž na Náměstí republiky býval tímtéž proslulý klub Taz. Zcela jinak vypadala také hospoda U Zpěváčků v ulici Na Struze 7. Dealeři zde sedávali u stolu s neskrývanou velkou hromadou pervitinu a zákazníkům z ní štědře odsypávali.
Nikdy nevíte, co koupíte
Kromě těchto “prodejen” však v devadesátých letech údajně fungovala distribuce drog převážně na bázi sdílení v menších partách, které o sobě věděly a znaly se. Za drogy se často ani neplatilo. Někdo přinesl jídlo, někdo Solutan (kapky proti kašli, které sloužily jako zdroj efedrinu pro výrobu pervitinu – pozn. red.), jiný drogu uvařil, pak se o ni podělili a navzájem o sebe jistým způsobem pečovali. „Po revoluci to tu bylo nové, lidi to částečně sdružovalo, chtěli si to užít. Byli jste na bytě, měli jste svého guru, kterému se dalo věřit. Nedal vám nějakou sračku, nebo dávku, kterou by vás složil.
Když fetujete třeba tři dny, tak nespíte, máte halucinace, je vám mizerně, máte dojezd, v dnešní době je to každému jedno. Seberou vám boty, věci, batoh, ještě vás v té psychóze podpoří. Tenkrát vás ten člověk nepustil ven, než jste se vyspali a dali do kupy. Fakt to bylo jiné, “ vzpomíná jedna z účastnic, která byla pod podmínkou anonymity ochotna promluvit.
S kvalitou drog to šlo podle ní z kopce: “Dneska je to mnohem horší, točí se to kolem peněz a ať kupujete kteroukoliv drogu kdekoliv venku, je to hrozně nebezpečné. Dříve se do pervitinu dávala omítka, nebo jedlá soda, což člověku neublížilo. Omítka se nerozpustila, jedlá soda neuškodila. V dnešní době tam dají klidně prášek na srdce. Nikdy nevíte, co tam ten člověk dá, nikdy nevíte, co koupíte. Těm lidem je to jedno, oni chtějí prostě vydělat.”
Závislost na jehle
Situace se změnila i ohledně opiátů. Velmi ubylo dříve tolik populárního heroinu a na černém trhu jej vytlačil Subutex (přípravek používaný v substituční léčbě při závislosti na opiátech – pozn. red.), ačkoliv je ve srovnání s heroinem “méně zábavný”. Příčinou je mizerná kvalita heroinu, která od roku 1998 stále klesá, a výpadky v jeho dostupnosti. Nedostatečný přísun drogy nutí uživatele hledat jiné zdroje, nebo náhradu.
Subutex se vydává na předpis a dávka na měsíc stojí přibližně 2800 Kč, což jeden z důvodů, proč se stal součástí černého prodeje. Distribuuje se ve formě tablet, a v příbalovém letáku stojí, že jediným účinným způsobem podání přípravku je rozpuštění tablety pod jazykem. Někteří uživatelé však mají “závislost na jehle” a užívají jej injekčně.
“Když 20 let berete třikrát, čtyřikrát za den, tak ten prášek najednou ze dne na den nebudete cucat, místo toho si ho budete chtít aplikovat. Rozmíchává se ve vodě a přetáhne přes vatu, někdo to jen zamíchá. Vznikne mléčná tekutina, která se dává do žíly, ” řekl redakci zdroj, který si nepřál být jmenován. Injekční aplikace tablet s sebou kromě klasických rizik, jako je devastace cévního systému a infekce, přináší i další specifická poškození.
“Je bezpečnější si píchat heroin, než Subutex, protože Subutex obsahuje mimo jiné škrob, takže ucpává tepny, přijdete o nohu, dělají se mnohem víc abscesy a také obrušuje chlopeň. Pak stačí, abyste si dali špinavou jehlou, a zlatý stafylokok vám chlopeň sežere,” dodává nejmenovaný zdroj.
Lékař Jakub Minařík na stránkách drogovaporadna.cz k tomu píše, že obsah plnidel a jiných pevných, případně nerozpustných látek může zhoršit průtok krve plícemi – výsledkem může být, že se začnete dusit a tento stav je již nevratný, poškozené plicní řečiště se již neobnoví.
Šíření toxikomanie
Pokud vás tento obrázek dnešní drogové scény neodradil a zajímá vás, kde se dnes v Praze dají drogy na černém trhu sehnat, zklameme vás. Naším cílem není poradit čtenářům, kde by si mohli opatřit „nejčistší“ nebo jakoukoliv dávku drogy. Ostatně i policie, která má o drogových místech v Praze dobré povědomí, raději svá zjištění drží v tajnosti.
„Takováto specifikace problémových lokalit je pro nás jednoznačně nežádoucí. Pokud bychom vám odpověděli na tyto otázky, mohli bychom být takzvaně návodní, což je dle zákona protiprávní,“ odbyl zvídavou otázku redakce tiskový mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Sdílnější nebyli ani „zasloužilí“ uživatelé. Všechno se změnilo, ale základní pravidlo ze starých časů platí dosud – každý si to musí zjistit sám.
