Téma vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu bylo dříve záměrně upozaďované, úzce souvisí s tabuizací židovských témat v období komunismu, uvedla v tiskové zprávě spolueditorka knihy Eva Janáčová.
„Vizuální forma antisemitismu byla a je jedním z nejmocnějších prostředků probouzení a udržování nebezpečných rasových stereotypů a předsudků,“ dodává Eva Janáčová. Kolektivní monografie přináší 11 studií. Na základě dosud převážně neznámých materiálů hledá z různých perspektiv odpovědi na otázku, jaká byla role vizuality v rozvoji antisemitských nálad a v politických agendách podněcujících nenávist vůči Židům.
Pole vizuálního antijudaismu a antisemitismu bylo a je velmi široké: od stereotypních zobrazení, které mohou své poselství skrývat za humoristickými obsahy, po jasně formulované útoky s cílem eskalovat nenávist vůči imaginárnímu kolektivnímu nepříteli – v obou případech s cílem vyloučit Židy z pomyslně monolitické majoritní společnosti a upevnit dělicí linii na „my“ a „oni“.
Kniha vychází v těchto dnech zároveň česky a anglicky v nakladatelstvích Artefactum a De Gruyter.
Jako antisemitismus se přibližně od poloviny 19. století pojmenovává taková forma xenofobie, která vyjadřuje nepřátelství nebo předpojatost vůči Židům jako představitelům judaismu, etnické skupiny nebo rasy. Může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné perzekuci. Krajním příkladem antisemitismu je nacistická ideologie, která vedla ke genocidě evropských židů.
Kniha vychází u příležitosti Dne památky obětí holokaustu. Ten připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim v Polsku. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi 6 tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
adp/ČTK
