Bouřka je tak někde uprostřed. Za okny, v domě s hromosvodem, se o ni prakticky nezajímáme, tedy až do chvíle, než nám vítr odnese střechu. V noci nás někdy probudí, ale spousta lidí se ráda dívá na blesky různých barev. Pokud nás zastihne na polní cestě nechráněné, máme pocity jiné a rozhodně bychom nenašli ten, který nám říká, že člověk je pánem tvorstva. Bouřka nám ale přináší i úkaz, kterým se příroda usmívá, a tím je duha.
Optický, fyzikální úkaz, který dokázal vysvětlit jen Marek Marci z Lanškrouna a Isaac Newton. Lom světla v kapkách vody má člověk rád už od dětského věku. Duha byla a je znamením, že se bouře vyřádila a končí. Milujeme duhu a rádi se na ni díváme. Je to jev nádherný a veskrze příjemný a v naší kultuře je oblíbenou součástí dětských knížek a omalovánek.
Je tomu však i jinde? Budete se možná divit, ale duha je v jiných kulturách většinou něco, co vyvolává v lidech úplně opačné pocity.
V Barmě je duha démonem, který požírá děti, a děti tam mají zakázáno se na duhu vůbec podívat. Stejný přístup mají obyvatelé v africkém Gabonu. V Latinské Americe, v Nikaragui či Hondurasu platí opět to samé, a na duhu nesmí ukazovat ani dospělí. V Japonsku je duha symbolem neštěstí, představuje jim hada. V hinduismu duha připomíná luk boha války Indry.
A tak bychom mohli pokračovat. Pro křesťany je duha vyjádřením smlouvy mezi Bohem a člověkem, že neuvede na svět znovu potopu. Nalezneme o ní zmínku v Bibli. V knize Genesis, kapitole č. 9. Bůh tam člověku říká, že mu bude duha připomenutím, aby se krotil ve svém hněvu. Před popravou českých pánů na Staroměstském náměstí se objevila dokonce duha dvojitá, což ti nešťastníci pokládali za dobré znamení, že Bůh je očekává.
Jak vůbec duha vzniká? Několik suchopárných faktů nezaškodí. Duha vzniká lomem světla ve vodních kapkách ve chvíli, kdy pozice mezi postavením Slunce a kapkami dosáhne úhlu 42°. Proto duha většinou vzniká při odpoledních či ranních bouřkách, kdy je naše hvězda relativně nízko nad obzorem. Voda má jiný index lomu než vzduch, v kapkách dojde ke dvojitému lomu paprsků a světlo se rozloží na barevné spektrum.
Každá barva má také jiný lom světla, a tak na vnitřní straně oblouku duhy uvidíme barvu fialovou, na vnějším barvu červenou. Zkušený fyzik či meteorolog by se asi útrpně pousmál, nad tímto kratičkým vysvětlením, ale myslím, že to úplně stačí. Není to jediný podobný úkaz. Lom světla vzniká i na ledových krystalcích, což je v říjnu již normální jev, protože ve velkých výškách už parádně mrzne. Naši cestovatelé, Hanzelka a Zikmund, pozorovali duhu v noci, za svitu Měsíce, u Viktoriiných vodopádů. Až tedy uvidíte duhu, děti nikam nezamykejte a užívejte si spolu krásy přírody.
