Zrušení betonárky na Rohanském ostrově, která tam stojí přes 50 let, má na Praze 8 podporu napříč celým politickým spektrem. „V takto progresivně se rozvíjejícím území už betonárka nemá prostor. Je tam velmi rychle vznikající obytná část, kde budou tisíce bytů, společně s odpočinkovou zónou a samotná funkce betonárky už zde není vhodná,“ myslí si jeden ze zastupitelů Prahy 8 i hlavního města Radomír Nepil (ANO). Lidé ji podle něj vnímají negativně.
Na prosincovém zastupitelstvu se proto Osmička rozhodla, že betonárka na Rohanský ostrov už nepatří a vyzvala magistrát, aby pro TBG Metrostav, který ji provozuje, nečinil žádné kroky, které by vedli k prodlužování stavebního povolení, aby neprodlužovala období pro dočasnou stavbu ani neprodlužovala nájemní smlouvy na pozemky, kde se betonárka a související stavby nachází. Tím podle radního Prahy 8 Tomáše Slabihoudka městská část vyčerpala své možnosti a je pouze na magistrátu, co bude dál. „Naše představa je, aby betonárka a další související dočasné stavby byly odstraněny do konce roku 2021,“ přeje si Slabihoudek.
Ještě několik let!
Umístění betonárky na Rohanském ostrově ale podle jejího ředitele Jakuba Šimáčka ušetřilo až čtvrt milionů jízd nákladních aut s betonem po Praze. „To jsou miliony ušetřených městských kilometrů,“ tvrdí Šimáček. „A nejen městských. Kamenivo pro beton se dopravuje z regionů na sever od Prahy, z pískoven a lomů okolo řek Labe a Vltavy. Díky lodní dopravě, kterou pro zásobování betonáren využíváme, tak byly o miliony kilometrů ušetřeny i silnice mnoha obcí Středočeského kraje,“ vysvětlil Našemu REGIONU. Lodní doprava má podle něj dlouhodobě zelenou i v jiných evropských městech. „V Paříži je přímo ve městě na břehu Seiny devět betonáren, v Bruselu, který je menší a méně lidnatý, než Praha, se dopravuje desetkrát více surovin po řece než v našem hlavním městě,“ řekl Šimáček.
Vzhledem k tomu, že Rohanský ostrov se teprve teď začíná rozvíjet a bude ještě nějakých deset až patnáct let staveništěm, si myslí, že bude naopak nejlepší mít betonárku přímo na ostrově. „Chápeme, že do budoucna se plánuje využití pozemků betonárny pro volnočasové účely obyvatel, nicméně i tento projekt se teprve připravuje a je vhodné, aby betonárna ještě několik let pomáhala snižovat množství nákladních automobilů v pražských ulicích,“ dodal její ředitel.
Společnosti se proti Osmičce zastal i magistrát. „Nedává smysl rušit betonárku, když v oblasti největší investice teprve začnou. Všechen materiál, který dojede po vodě, by musel jet po pražských silnicích,“ myslí si radní hlavního města pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Betonárka má podle něj strategickou pozici u vody, které by se mělo využít.
Polovina Stromovky
Do konečného rozhodnutí o osudu betonárky promluví i výsledek mezinárodní soutěže, kterou letos vypíše Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. V ní se určí koncepce rozvoje Rohanského ostrova a podle ní se bude následně celé území revitalizovat. Už teď se počítá například s metropolitním přírodním parkem o rozloze 56 hektarů, což je zhruba polovina Stromovky, táhnoucí se od Karlína po Libeň. V meandru řeky Vltavy se zachová tamní „divočina“ a většina oblastí bude po revitalizaci sloužit volnočasovým aktivitám.
Součástí proměny oblasti je i nové rameno Vltavy, které je již dlouhodobě zanesené v Územním plánu hlavního města jako součást protipovodňové ochrany. Nový průtoční kanál vznikne odkopáním několika metrů zeminy s cílem snížit hladiny Vltavy při povodních a hlavně zpomalit proud řeky. Pro revitalizaci Rohanského ostrova je důležitá rovněž rekonstrukce stávajícího Libeňského mostu a výstavba nového inundačního neboli záplavového mostu.
