Zlé jazyky vyprávějí, že Václav Čtvrtek, původně jménem Cafourek, na spisovatelském zámku na Dobříši po ránu popíjel rum, a odpoledne pak psal svého Rumcajse. „Slyšíš tam tu zvukomalebnou vlnku?“ ptal se své dcery Markéty, když pronášel jméno nejslavnějšího českého loupežníka. Jestli hledal opravdu inspiraci v rumu, dnes už jen těžko zjistíme. On sám říkával, že na Dobříši žijí víly, které ho při psaní pohádek inspirují.
Loupežník Rumcajs pocházel z Jičína, odkud byla i Čtvrtkova matka. Slavný les Řáholec Čtvrtek dlouho odmítl blíže specifikovat, později prozradil, že je všude tam, kam oko dohlédne z Valdické brány v Jičíně. Začal tam také chodit do školy a přečkal tam celou první světovou válku, než se z ní vrátil jeho otec. Pak se přestěhovali do Prahy a jeho tatínek mu večer co večer vyprávěl dobrodružství českého ševce Kramfleka během jeho putování světem. Po druhé světové válce začal Čtvrtek spolupracovat s dětskými časopisy a především s Československým rozhlasem, kde se stal postupně vedoucím vysílání pro děti a mládež a kde mu pro jeho obrovskou, zavalitou postavu říkali „strejdo“. Největšího věhlasu se dočkal ale až díky spolupráci s televizí, kde jeho postavičky i oživly.
Prokletá rakovina
Poetický a hravý svět jeho imaginace okouzloval dětské čtenáře, ten reálný měl ale mnohem temnější barvy. Rakovina poznamenala celý jeho život. Nejdříve mu vzala první ženu, potom syna a začala si brousit drápy i na něho. Přežil prý jen díky láskyplné péči své druhé ženy, rovněž rozhlasové redaktorky. Ta ale rakovině podlehla také. Čtvrtek si na osudu vyvzdoroval dalších deset let, kdy se naplno ponořil do práce. Své dceři popsal svůj styl tvorby – večer prý hlavě zadá za úkol, ať něco do rána vymyslí, a pak už to jen zapisuje. A tyto jeho „zápisy“ mu nakonec přinesly obrovský úspěch, a to i na mezinárodní scéně. I když slavných Čtvrtkových večerníčků a dětských příběhů je mnohem víc, některé jsou nejen v české kultuře fenoménem, který navazuje na tradici starých pohádkářů. K jejich popularitě kromě Čtvrtkovy bohaté a hravé češtiny přispěli také jejich ilustrátoři a zejména ti, jejichž hlasem hlavní postavy příběhů promlouvají.
Nejslavnější Čtvrtkovi večerníčky
Loupežník Rumcajs se svou ženou Mankou a synem Cipískem žijí nedaleko Jičína v lese Řáholci. Původně poctivý švec Rumcajs se dostal do konfliktu s jičínským starostou Humpálem a za urážku jeho nohou je vyhnán do lesa. Spřátelí se tam s lesními zvířátky a dalšími pohádkovými bytostmi a čelí protivenství nejrůznějších mocipánů, jako například knížepána, kněžny nebo samotného císařepána. Ilustrace k příběhu vytvořil Radek Pilař, první dvě řady televizních večerníčků namluvil Karel Höger, třetí Eduard Cupák. Příběh byl přeložen do řady jazyků a u příležitosti stých narozenin Václava Čtvrtka se Rumcajs a Cipísek objevili na titulní straně Googlu.
Křemílek a Vochomůrka neboli Pohádky z mechu a kapradí – příběh dvou kamarádů, kteří spolu žijí v chaloupce z pařezu, se dočkal 39 dílů. První série, původně černobílá, byla nedávno restaurována, díky čemuž získala barvu a vysoké rozlišení. K velké oblibě večerníčku přispěla výrazná ústřední melodie složená Jaroslavou Celbou, jedinečné ilustrace Zdeňka Smetany a především hlas Jiřiny Bohdalové. V roce 2018 vydala Česká mincovna sérii sběratelských mincí s oběma hrdiny i jejich chaloupkou.
O Makové panence a motýlu Emanuelovi – československou pohádku z roku 1972 o panence se sukýnkou z okvětních plátků rudého máku a poněkud staromódním motýlovi s cylindrem a hůlkou ilustrovala výtvarnice Gabriela Dubská, hudebně doprovodil opět Jaroslav Celba a svým hlasem vdechl život Vlastimil Brodský.
