Ta nahrávka se jmenovala sto let, a dávala do souvislostí dva atentáty. Jeden na prezidenta Lincolna a druhý na prezidenta Kennedyho. Historie, která se šklebí do tváře. Dva atentáty, jako přes kopírák. Stejná jména, stejné souvislosti, stejné rekvizity i místa. Zrcadlo, které se opozdilo a odráží něco, co se stalo již před stoletím.
Nyní si řeknete, Amerika, tam je možné všechno. Ale není třeba lámat hůl. I v Evropě najdeme dva atentáty, které se nás bezprostředně dotýkají. Jeden atentát stál u zrodu Československa a druhý atentát, který pozdvihl hlavy lidí v okupovaných zemích Evropy, byl jeho obnovou.
Ten druhý atentát známe všichni velmi dobře. Nemáme s ním problémy, jeho obětí byla zrůda, kterou žádný soudný člověk nemůže litovat. U toho prvního už si tak jisti nejsme. Na konci června uplyne 106 let od chvíle, kdy v bosenském Sarajevu padly výstřely, které byly předzvěstí první světové války.
Obětí, se kterou můžeme již soucítit, byli následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este a jeho žena Žofie, takto rozená hraběnka Chotková. Je nám jich líto a není to ostuda. Následník trůnu, který se nemohl dočkat smrti svého strýce a matka několika dětí. Nemáme důvod přát jim smrt, mají přeci jenom lidský rozměr. Komická figurka následníka, ztvárněná Petrem Čepkem. Atentátem v Sarajevu začíná i nejslavnější protiválečný román všech dob. Informaci o něm podává posluhovačka paní Müllerová, a kdo je tím posluchačem, netřeba psát.
Průběh atentátu byl mnohokrát prostudován do nejmenších detailů a nemá smysl se jím zde zabývat. Nic nového se už zřejmě neobjeví. Co je tedy na těch dvou atentátech podobného? Útok na vojenskou osobu. Otevřený vůz a trestuhodná neopatrnost obětí. V obou případech byla potrestána. V Sarajevu možná naivita, v Praze zcela nepochybně nabubřelost a samolibost nadčlověka. Stejný počet atentátníků. Šťastná sedmička. V Sarajevu bomba, která nikoho nezabila a úspěšné výstřely. V Praze zaseknutá střelná zbraň a bomba, která zabíjela. O měsíc později vypovědělo Rakousko Uhersko Srbsku válku. Třetího srpna totéž učinilo Německo Francii. Čtvrtého srpna Anglie Německu. Kostky domina se daly do pohybu.
