Hororový příběh, kdy psychicky narušený otec nejprve zabije svou ženu a pak svého syna donutí podřezat si žíly a skočit do studny, zná asi každý. Jenže ne vše, co je v kultovním seriálu, se zakládá na skutečných událostech. A vrahem byl pravděpodobně úplně někdo jiný, než si myslel Honza Zeman.
České Psycho. Tak někdy říkají 26. dílu kriminální série 30 případů majora Zemana. Děsivý je už samotný příběh, který podkresluje geniální hudba Zdeňka Lišky vytvářející temnou atmosféru. Temnotou je ale pokryt i motiv a pachatel činu. Mnoho okolností totiž do oficiálního závěru vyšetřování nezapadá a rodinná tragédie ve Vonoklasech, obci nedaleko Černošic, se zřejmě odehrála jinak, než jak ji popsali kriminalisté. Důvodem mohl být zásah tehdy všemocné Státní bezpečnost kvůli souboji Ruska s Amerikou o talentovaného vědce zkoumajícího jaderné technologie.
Jako z apokalypsy
Tím byl Stanislav Jelínek mladší alias mladý Brůna ze Studny, který pracoval v obci Řež ležící asi 12 kilometrů na sever od Prahy v Ústavu pro jaderný výzkum. V předvečer Pražského jara přišla nabídka z USA, kde měli o jeho talent eminentní zájem. A to mohlo být hlavní příčinou rodinné tragédie, ke které došlo v polovině února 1968.
Nejprve si připomeňme, jak onen večer v seriálu popisuje mladý Brůna: „Otce jsem si nevšímal, jen vím, že byl divně tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe. Takový býval po hádkách se strýcem každou neděli. Vlastně jsem tedy ani nepostřehl, kdy odešel. Ztratil se někde v domě a po chvíli jsem slyšel výkřik. Byla to matka. Myslel jsem napřed, že křičí ze spaní. Bylo zase ticho, ale pak se ten výkřik ozval podruhé. Běžel jsem do ložnice rodičů. Spatřil jsem tam obraz jako z apokalypsy. Maminka ležela přes postel. Měla rozbitou hlavu. Tatínek stál uprostřed místnosti se sekerou a divně se kýval.“ Potom ho měl otec donutit poničit stromky v zahradě, přeříznout si žíly a skočit do studny. A když podpálil dům, skočil tam za ním. Mladý Brůna s ním začal ve studni zápasit o život, a když vyhrál, vyškrábal se z ní ven.
Jenže verze, se kterou kriminalisté případ uzavřeli, má několik trhlin. Ve studni není dost místa pro zápas dvou osob. Se sníženou pohyblivostí po dětské obrně by mladý Jelínek vylezl ze studny jen stěží. Večer před požárem měli mít navíc Jelínkovi návštěvu, která přijela černým autem. A jejich rodinný pes měl rozbitou hlavu.
Kdo opravdu vraždil?
Ačkoliv tragický večer u Jelínků s největší pravděpodobností proběhl jinak, stále je možné, že vraždil otec neboli Stanislav Jelínek starší. Další den měl jít totiž vypovídat kvůli konfliktu v autobuse se sousedem, kdy došlo i na nože. Předtím po sobě házeli kameny přes plot nebo píchali do psa vidlemi. Jeho psychická úzkost mohla být spouštěčem rozšířené sebevraždy, kdy se rozhodl vzít na onen svět celou svoji rodinu.
Další, téměř neuvěřitelnou teorií je, že vraždila přímo Státní bezpečnost, aby Jelínka donutila ke spolupráci a k tomu, aby místo Američanům kývl Rusům. Na spáleništi domu se totiž bezprostředně po činu našel ohořelý průkaz StB. Případ byl okamžitě odebrán kriminálce, vyšetřovala ho právě StB a vyšetřovací spis i pitevní protokoly už dnes neexistují, ačkoliv by se měly archivovat celých sto let. Krátce poté Jelínek odjel pracovat do Moskvy a po návratu pokračoval v práci na tajné vojenské základně v Orlických horách.
Podle poslední verze, k níž se kloní i soudní znalec Jiří Straus, který v roce 2014 případ důkladně zkoumal včetně počítačové simulace souboje ve studni, vraždil sám Jelínek mladší a StB to jenom přikryla, právě vzhledem k jeho důležitosti pro jaderný výzkum. Sám Jelínek chtěl v 90. letech svůj příběh prodat za milion korun České televize, ale neuspěl. Jak to bylo doopravdy se už asi nikdy nedozvíme, protože v roce 2002 zemřel.
