Po rozkliknutí Digitálního depozitáře se objeví Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, zahrnující materiály od roku 1848 po současnost, a Digitální knihovna „České sněmy“, která skýtá materiály do roku 1848. Lze pohodlně vyhledávat, dokumenty jsou přehledně řazeny do jednotlivých volebních období či historických údobí, následně konkrétních schůzí a projednávaných bodů.
Když se sešli poslanci po vzniku republiky…
Díky pár kliknutím lze například zjistit, že první schůze Národního shromáždění československého, které bylo ustaveno v roce 1918, se konala 14. listopadu 1918. Jednání zahájil ministerský předseda Karel Kramář, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního shromáždění. Bylo to v době po 1. světové válce a po vzniku Československa, většina lidí byla na jedné lodi.
Kramářův projev byl emotivní: „Jak šťasten jest náš národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli dějinné! Přede všemi, kteří za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme (členové národního shromáždění povstávají) a všem našim hrdinům, kteří nám zůstali, posíláme svůj vroucí pozdrav, svůj vřelý obdiv a nekonečnou vděčnost národa! (Výborně! Sláva! bouřlivý potlesk.) A smím snad říci, že starost o vdovy a sirotky našich mučedníků bude přední povinností našeho svobodného státu! (Výborně! Hlučný potlesk.)“
Předsedou Národní shromáždění československého byl tehdy zvolen (jednohlasně, až na jeden prázdný lístek) sociální demokrat František Tomášek. Ještě před ustavením Národního shromáždění československého byl v roce 1918 ustaven Národní výbor československý, jehož jednání zahájil 2. listopadu 1918 Antonín Švehla, tehdejší poslanec a ministr vnitra, pozdější předseda vlády.
Předchůdkyň parlamentu bylo mnoho
Takto si lze vyhledat jakoukoli etapu a projev. V depozitáři lze také přehledně zjistit, jak se nazývaly předchůdkyně dnešní Poslanecké sněmovny a Senátu, tedy Parlamentu ČR – kupříkladu v letech 1848 až 1849 Ústavodárný rakouský říšský sněm, v letech 1861 až 1918 Rakouská říšská rada, v letech 1861 až 1911 Sněm království Českého, v roce 1918 Národní výbor československý, v letech 1918 až 1920 Národní shromáždění československé, v letech 1920 až 1938 Národní shromáždění republiky Československé a tak dále. Pokud se nějaký dokument či projev nedochoval, v depozitáři je o něm alespoň informováno.
V Digitální knihovně „České sněmy“ lze nalézt i dokumenty z počátků českého sněmovnictví, zaznamenán je tam jeho vývoj – Břetislavova dekreta (1039), Břetislavovo ustanovení o seniorátě (1055), Zlatá bula sicilská (1212), Privilegium Přemysla Otakara II. na práva Židů (1254), dále České sněmy v době husitské (do poloviny 15. století), České sněmy v období stavovské monarchie (do počátku 17. století) či České sněmy v období habsburského absolutismu (do roku 1848). Pokud je někdo zapálený pro politiku, může nerušeně pročítat, bádat a hledat třeba souvislosti různých údobí s dneškem. Najde i mnohé táhnoucí se spory a jejich vyústění.
