Ale dosti vtipkování. Odmysleme si nyní rok 1903 a těch pár metrů letu, kdy se něco, těžší než vzduch, hnáno lidským důmyslem, odlepilo od země. Odskočíme si do starověku, který si na pohádky příliš nepotrpěl. Mýty a báje byly něco docela jiného. Zde dobro nevítězilo nad zlem jaksi samozřejmě. Hlavní hrdina se musel snažit daleko více, než Honza, kterému stačilo podělit se s kouzelným dědečkem o uzlík buchet. Zkuste se vžít do duše prostého člověka v době, kdy pyramidy svítily novotou. Neumíte číst, počítat, psát. Víte, kdy máte chrámu odevzdat povinný poplatek a vzdálený horizont je pro vás nedosažitelný. Historky kupců, kteří se s karavanami vracejí po několika letech, či báje námořníků, posloucháte s otevřenými ústy.
Člověk umí létat. Vznáší se na ohnivých vozech, spěchá za svým cílem na okřídlených koních. Urazí za den vzdálenosti, které se dají zdolat po zemi za rok, za dva. Unavení kupci jdou spát, ale vám se spánek vyhýbá. Vymýšlí si ti muži, nebo na tom létání něco bude? Ohnivý vůz najdeme i v bibli. Druhá kniha královská. Prorok Eliáš se chystá na cestu do neznáma. Je to plánované, o žádný únos se nejedná. Vědí o tom dobře proroci v Jerichu i v Bethelu. Jak by přistání čehosi popsal nomád? Člověk s perfektním pozorovacím smyslem, ale s nulovými technickými znalostmi? Ohnivý vůz, co to jen mohlo být? Ve voze museli být zapřaženi koně. Koně s křídly, bez křídel se přeci létat nedá. Nebo dá?
Létající kůň Pegas. Řecká mytologie je nádherná. Film sice za touto bájí trochu pokulhává, ale to je nyní vedlejší. Perseus se za svou láskou Andromedou na Pegasovi nevydal. Neměl žádného koně, ale okřídlené sandály. Podobnost se sedmimílovými botami je čistě náhodná. Pegas vyskočil z krku Medusy, která přišla o hlavu. Perseus se s tím opravdu nepáral. Nechal zkamenět hada, který měl sežrat Andromedu. Potom nechal zkamenět svého soka v lásce, který ho sice prosil o milost, ale Perseus to nemohl riskovat. Potom to odnesl obr Atlas, který držel nebeskou klenbu a nakonec i král, který se kdysi Persea ujal. Nevděk světem vládne. Létající kůň už v mýtech zůstal. Ebenový, létající kůň, v pohádkách tisíce a jedné noci. Létající kůň, neboli tátoš, je zase součástí českých i slovenských pohádek. Dozvuky prastarých bájí. A co když ne? Byli to opravdu jen koně, zapřažené do ohnivých vozů, které uměly létat? Byli bratři Wrichtové skutečně ti první?
