Archeologové z Plzně hlásí významný objev. Při výzkumné expedici v jižním Kyrgyzstánu nalezli sedm sídlištních pahorků, které nám dávají obraz o životě na známé euroasijské Hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem.
„Zaměřili jsme se na lokalitu v podhůří Pamíru, kudy procházela jedna z hlavních větví starověké a středověké dálkové euroasijské hedvábné stezky. V místě, kde cesta opouští úrodné Ferganské údolí a vstupuje do Alajských hor, jsme v nadmořské výšce 1300 m objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí před Kristem až do středověku a novověku,“ popisuje vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka. „Nalezli jsme sedm sídlištních pahorků, které vznikly dlouhodobým sídlením na jednom místě a ukládáním kulturních vrstev. Dosahují výšky několika metrů,“ upřesňuje.
Výzkum sídlištních pahorků přináší archeologům svědectví o životě na hedvábné stezce v době jejího největšího rozmachu a odhaluje komplikované soužití usedlých populací a nomádů.
Jižní Kyrgyzstán nebyl cílem plzeňských archeologů poprvé. Už od roku 2018 se ve spolupráci s Národním historickým a archeologickým muzejním komplexem Sulejman-Too podílejí na dokumentaci archeologických památek v prostoru posvátné Šalamounovy hory, která je od roku 2009 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. K úpatí Šalamounovy hory proto zamířili archeologové Západočeské univerzity i letos. „Archeologický průzkum této oblasti sice začal již ve druhé polovině minulého století, ale v posledních desetiletích stagnuje,“ připomíná Pavel Vařeka. Do oblasti se expedice vrátí v květnu příštího roku.
Zdroj :vz/ZČU
