Původní osada zde vznikala a začala se rozvíjet pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století, a to zřejmě v souvislosti s dostavbou středověkého hradu Kynžvart, který byl jako strážní hrad dokončen v roce 1287.
V období po bitvě na Bílé hoře, konkrétně od roku 1630 bylo městečko v majetku rodu Metternichů. Rakouský kancléř Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich (15. května 1773 – 11. června 1859) si zde později, na svém starém rodovém panství, na zámku Kynžvart zřídil luxusní letní sídlo. Knížecí zámecké interiéry Metternichů jsou spolu s velice zajímavým Kabinetem kuriozit, kde mimo jiné najdete osobní předměty známých historických osobností, přístupny veřejnosti. Navštívit lze rovněž i volně přístupnou romantickou zříceninu již výše zmiňovaného středověkého hradu Kynžvart. Hradní ruiny se tyčí na Hradním vrchu nad městem.
V období středověku ve městě převládaly dřevěné domy, a to zejména vlivem tehdejšího německého osídlení. Dále se zde vyskytovaly domy tzv. hrázděného typu. Pouze významnější budovy byly kamenné, například kostel, radnice a rovněž i zaniklý klášter. Zajímavá je skutečnost, že i místní středověká škola, nacházející se u kostela, byla kamenná.
Kynžvart byl téměř každé století od svého vzniku zachvácen požárem. Z tohoto důvodu se zde nezachovaly žádné stavby ve své původní podobě. Jedinými pozůstatky ze středověké zástavby města jsou kostel svaté Markéty, později renovovaný, bývalá škola u kostela a základy původního městského středověkého pivovaru, dnes základy domu „Tetřívek“. Historicky je doloženo, že pivovar na tomto místě stál již roku 1464.
Velká část městských budov pochází až z 18. a 19. století. Například místní radnice byla postavena v roce 1789 v hlavní frontě domů na náměstí. Jednalo se o jednoposchoďovou budovu s hřebenovou střechou a obloukovitým portálem ve střední části.
Místní klášter není písemně doložen, údajně je však prý jisté, že měl spojitost s kostelem a byl jednou z prvních zdejších kamenných staveb vůbec.
Kynžvart je také lázeňským městem. Svůj přídomek „lázně“ získal Kynžvart v roce 1862. Ve městě najdeme několik minerálních pramenů, z nichž zřejmě nejznámějším je minerální pramen Richard.
