V první řadě se zamyslete, co byste mohli předpěstovat. Zatím ještě stále můžeme vysévat: papriky, rajčata, meloun, dále, různé druhy květin, kedlubny, feferonky, květák nebo kapustu. To všechno se předpěstovává a v květnu budeme mít pěkné sazeničky, které po zmrzlých budou moci jít do záhonu.
Příprava záhonů
Můžeme také začít s přípravou záhonů. Pokud začínáme úplně od začátku a je před námi jen zatravněná plocha, pak odborníci doporučují trávu zlikvidovat chemií a poté ideálně rotavátorem rozbít drny. Kořeny totiž tvoří velké drny a ty by nám rotavátor rozbil jen velmi špatně bez předchozí likvidace.
Kdo o chemii nestojí, může to zkusit bez ní, jenom to prostě půjde pomaleji. Také je v záloze varianta, že vezmeme rýč, vyhrneme si rukávy a záhonky pěkně zryjeme. Poté z nich vyndáme plevel a drny, uhrabeme do rovna a je připraveno.
Aby záhonky nešly „šejdrem“, tak je můžeme naměřit dvěma kolíčky, mezi které navážeme provázek. Mezi jednotlivými záhonky pak na délku hrabiček uděláme cestičky, které pořádně ušlapeme.
Sázíme
Pokud jsme nestihli zasázet česnek na podzim, tak je nejvyšší čas dát jej do země. Později by nám totiž už nemusel vyrůst a místo pěkných palic česneku budeme mít jen drobné kuličky, které jsou v podstatě k ničemu.
Další, co může jít do země je cibule. Jednotlivé cibulky dáváme tak 10 až 15 centimetrů od sebe. Zapichujeme je tak, ať je vidíme a pomocí hrabiček uhrábneme svrchní vrstvu zeminy a zahrábneme cibulky.
Dále můžou jít do země brambory. Třeba pomocí motyky vyhrabeme brázdy, které budou od sebe vzdáleny asi na jednu stopu. Brázda by pak měla být hluboká tak 15 centimetrů a brambory opět dáváme od sebe na cca jednu stopu. Ať mají budoucí rostlinky dostatek prostoru.
Vysévat lze také mrkev, petržel, celer a špenát. Tak s chutí do toho a půl je hotovo.
