Strahovský klášter nechali založit v letech 1140 až 1143 kníže (a pozdější král) Vladislav II. (1110 – 1174, Meerane, Německo) se svojí první chotí Gertrudou Babenberskou, pražský biskupem Janem a olomouckým biskupem Jindřich Zdík (asi 1083 – 1150 v Olomouc) pro řád premonstrátů, který nedlouho předtím vznikl ve Francii.
Roku 1142 na Strahov přišli premonstrátští mniši z vestfálského Steinfeldu. Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182.
Pak nastaly klášteru těžké časy: požár v roce 1258, vyplenění při husitských válkách, zásadní přestavba kostela i konventu v letech 1601 až 1631, roku 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny a půl milionu zlatých hraběte Šlika.
Současná barokní podoba baziliky je dílem italského architekta Anselma Luraga (1701, Como, Itálie – 1765 v Praze), který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Opravdu hodně si toho Strahovský klášter zažil – snad ale při něm stál sám svatý Norbert, zakladatel premonstrátského řádu, jehož ostatky sem byly přeneseny z Magdeburku, kde roku 1134 skonal.
Kromě Luraga se na různých stavbách angažovala další slavná jména barokní architektury – Giovanni Domenico Orsi (1671-74), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682), koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi.
Po převzetí moci komunisty byl roku 1950 klášter uzavřen a řeholníci z větší části deportováni do sběrných táborů.
Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950-53 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992-93 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.
Strahovská knihovna
Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v Česku. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi.
Knihovnu můžete navštívit v pondělí 3. prosince (sraz ve 14 hodin před knihovnou) s průvodkyní Pražské informační služby Miladou Rackovou.
Knihovna byla v klášteře již od jeho vzniku v roce 1143. Nelze však říci, že by se knihovna vyvíjela kontinuálně, protože klášter v průběhu historie postihla řada pohrom, které se nevyhnuly ani knihám.
Nejstarší knihou v knihovně je Strahovský evangeliář, datovaný zhruba do roku 860.
V době opata Lohelia (v úřadu 1582 – 1612) byl pro knihovnu vybudován samostatný trakt, v jehož prostorách je dnes klášterní refektář a kuchyně. V době opata Hirnhaima byly v letech 1670-74 G. D. Orsim vybudovány nové knihovní prostory (dnešní Teologický sál). Teologický sál byl později rozšířen a vyzdoben freskami strahovského premonstráta Siarda Noseckého (1693 v Praze – 1758 tamtéž). V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.
Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 metry, sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783-85 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Nástropní fresky jsou od F. A. Maulbertsche z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva.
Součástí knihovny jsou také dvě spojovací chodby, slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je takzvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod.).
Po roce 1989 se knihovna spolu s klášterem vrátila do rukou premonstrátů. V rámci knihovny dnes funguje také čítárna s novou teologickou a encyklopedickou literaturou, fond knihovny je stále rozšiřován (např. z odkazů). Knihovna také vydává různé publikace. Na fungování knihovny se přímo podílejí někteří členové strahovské premonstrátské komunity.
Svatý Roch, muzeum miniatur a klášterní pivovar
U brány do kláštera vás jistě zaujme kaple svatého Rocha, využívaná dnes jako výstavní prostor. Poručil ji postavit Rudolf II. v letech 1603-12 jako dík za zažehnání morové rány roku 1599 – nu, na to jak je malá, ji stavěli dost dlouho.
K ní se váže pověst, že jednomu sedlákovi onemocněla kráva, on si vzpomněl na patrona dobytka sv. Rocha i odtáhl ji do kaple. Jakmile však překročila její práh, pošla. Kaple pak musela být odsvěcena a znovu vysvěcena.
A kdo už má dost památek, ať se u schodiště na Pohořelec zastaví v muzeu miniatur. Mají tam nejmenší knihu na světě, ani ne centimetr velkou, nebo třeba okovanou blechu! A kdo špatně vidí, může jít třeba do klášterního pivovaru…
