Pokud nacpete celou historii Země do jednoho dne, tak člověk se objevil minutu před půlnocí

4.7.2019
Karel Dudek
Další fotky

V čem je tedy ta doba zvláštní? Zvláštní je v tom, že místo toho, aby člověk, současně s těmito objevy, nabýval větší jistoty, začínají se mu do duše vkrádat pochybnosti. Moderní technika se často snoubí se středověkými představami. Vědou stokrát potvrzená fakta přestávají velmi často platit. Pro ty pochybující Země není kulatá, ale plochá. Výrok, nad kterým by Koperník kroutil hlavu, je po půltisíciletí znovu docela běžný, a nikdo se nad ním nepozastaví.

Přes všechny vědecké důkazy se podobné představy o světě drží jako klíště. Jsou však vědecká tvrzení, o kterých lze plným právem pochybovat i na počátku tohoto století. Na laicích je, aby o nich pochybovali, na vědcích zase, aby je objasňovali. Dnes bych se proto rád zamyslel nad lidskou evolucí. Věda není dogma, a i když je Darwin stále uznáván, lze v jeho teorii najít řadu nesrovnalostí. Aspoň co se člověka týče. Něco tady skřípe. Tou nesrovnalostí je čas.

Bůh nebo evoluce. Psal se rok 1925 a soudní síní vanul studený vítr středověkých inkvizičních procesů

V každé odbornější knize se dočtete, že život na této planetě vznikl přibližně před čtyřmi miliardami let. Fotosyntéza, tak jak ji známe, funguje dvě miliardy let. Před půlmiliardou let se život odvážil z moře na pevninu. Čtyři miliardy se vysloví velmi snadno, ale umí si někdo vůbec takový časový úsek představit? Život měl dost času reagovat. Přizpůsobit se.

Tatáž učebnice napíše, že člověk, takový jako jsme dnes my, žije na této planetě asi sto tisíc let. Zdá se vám to hodně? Jistě, z hlediska délky lidského života. Ale ve vývoji Země je to necelá minuta. Pokud nacpete celou historii Země do jednoho dne, tak člověk se objevil minutu před půlnocí. Co se vlastně přihodilo? Místo dlouhého váhání, experimentování a zkoušení vznikne za jedinou minutu tvor, který se cítí být pánem světa. Co popostrčilo evoluci, pro kterou je milion let jen epizodou?

 

FOTO: evoluce

evoluce - DNAevoluce - Evoluceevoluce - paleolitevoluce - kamenná sekyrkaevoluce - mimozemšťan na fresce v kostele
Další fotky
evoluce - stavba pyramidyevoluce - evoluce 2

Pan Däniken by to jistě svedl na zásah mimozemšťanů, kteří upravili lidský genom. Přesněji řečeno, genom tvora, o kterém si byli jisti, že má budoucnost. Je to lákavá představa, ale má to jeden háček. Jak by vlastně vznikli Oni? Kdo popostrčil je, ve vývoji? Zkrátka a dobře, jednou se to prostě muselo stát bez cizího přičinění. Nebo přeci jen byl zásah někoho, kdo se na čas nemusí ohlížet?

Velmi zajímavá je rovněž vesmírná teorie. Exploze supernovy v blízkém okolí. Kosmické záření, které se dostalo až na povrch naší planety, vymazalo gen, který měl na starosti vývoj silných, žvýkacích svalů. Lebka dostala šanci nabývat na objemu a tím začal růst i mozek. V kombinaci s masem, upraveným nad ohněm, nebyly potřeba ani ostré zuby. Ale to už zabíhám do podrobností a to nechci. Zkrátka a dobře, mezi člověkem s kamenným sekeromlatem, a inženýrem, který vyprojektoval pyramidu v Egyptě, je tak krátký evoluční úsek, že by to vědci měli vysvětlit. Jinak se Darwinův pomník začne drolit.

 



Nepřehlédněte