Stromy a keře by měly růst na každé zahradě. Svým tvarem a strukturou dávají prostoru po celý rok osobitý charakter. Mohou být atraktivní květem i listem nebo zvýrazňovat výsadbu jiných rostlin. Z množství druhů a jejich kultivarů si vybere každý.
Keře můžete použít jako působivé solitéry. K tomuto účelu se hodí zejména vyšší keře jako jsou magnolie nebo kaliny. Keře mohou prostor také rozčlenit, vytvářet zajímavá zákoutí nebo je použijte jako živý plot. Podobně také okrasné stromy vyniknou v kombinaci s keři a trvalkami a na zahradě navíc plní řadu funkcí. Poskytují stín a životní prostor mnoha živočichům, filtrují prach a zlepšují mikroklima zahrady. Ve svých proměnách jsou krásné během celého roku.
Aby se jim dařilo
Před nákupem rostlin si vždy ověřte jejich požadavky na stanoviště (slunce, půda, zálivka) a výsledný vzrůst. Myslete na to, že drobná sazenice keře může za pár let dorůst do šířky přesahující dva metry. Stejně tak si hlídejte výslednou výšku. Dnes malý stromek může během let snadno přerůst váš dům. Je lepší rovnou vybrat správný druh než později řešit zbytečné tvarování a náročné redukování. Keřům umožněte růst do jejich přirozené výšky.
U stromů vybírejte obzvlášť s rozmyslem. Pokud máte menší zahradu, je možné zvolit atraktivní nižší kultivary třeba i obvykle vysokých stromů jako jsou dub, lípa či javor. Můžete si vybrat okrasné stromy listnaté či jehličnaté v různých velikostech i zakrslé formy. Ve velkých zahradách se ve výsadbě stromů nemusíte omezovat a můžete si vysadit malý hájek svých oblíbených dřevin. Stromy zapojte také jako součást živých plotů, dosáhnete tím odclonění od prachu v blízkosti silnic nebo polí.
Výsadbu zvládnete
Keře seženete jako prostokořenné sazenice, rostliny s balem, případně v kontejneru. Prostokořenné namočte před výsadbou na dvě hodiny do vody. Pro výsadbu je pak ideálnější chladnější počasí bez větru a zataženo. Musíte totiž dávat pozor, aby vám odhalené kořeny sazenic neoschly. Sázejte do jámy cca 30 x 30 cm a zasypte zeminou bez větších hrudek. Dávejte pozor, abyste sazenici „neutopili“, a hlínu pouze jemně přitlačte rukama. Nešlapejte na ni! Nahoru přihrňte vrstvičku kompostu. Po výsadbě důkladně zalijte.
Celou osázenou plochu je vhodné zamulčovat, ideálně slámou nebo štěpkou. Mulčovací kůře se raději vyhněte, protože růst sazenic zpomaluje. Pokud nemáte dost vhodného materiálu, sáhněte také po mulčovací textilii. V následující sezoně dopřejte mladým keříkům v případě déletrvajícího sucha vydatnou zálivku. Spadané listí nehrabejte, ale naopak nahrnujte ke keřům.
U stromků postupujte obdobně. Po vysazení je zpevněte kůlem a dostatečně zalijte, aby se rozrušily případné vzduchové kapsy, které někdy zůstávají mezi kořeny po výsadbě. Zeminu po obvodu kořenového balu můžete lehce sešlápnout. Citlivější, teplotně náročnější nebo stálezelené dřeviny sázejte raději na jaře, protože v našich podmínkách jsou v zimě ohroženy vyschnutím.
Vyznáte se v dřevinách?
- Keřem se většinou rozumí dřevina bez kmenu, rozvětvená již od základu.
- Některé druhy mohou růst jako strom i jako keř (např. olše lepkavá nebo jako vícekmenný strom (např. muchovník).
- Menším keřům cca 30 – 50 cm vysokým se říká keřík (např. brusnicovité).
- Polokeř je forma růstu některých vytrvalých rostlin, u nichž stonek v dolní části zdřevnatí (pivoňka křovitá, rozmarýn).
- Zvláštní skupinu tvoří dřevité liány (vistárie, břečťan).
