Američtí letci svrhli 14. února 1945 bomby na Prahu v domnění, že útočí na Drážďany. Následky zhoršilo to, že se lidé při poplachu neschovali v krytech, protože byli zvyklí, že spojenecké bombardéry nad Prahou pouze přelétávají.
„Během několika minut zahynulo 701 lidí, více něž tisícovka lidí byla zraněna. Za těmito čísly se skrývají konkrétní lidské osudy, rodiny, které se už nikdy nesešly,“ uvedl starosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS).
Ohořelé trámy se našly při opravě bývalé jezuitské koleje, která je nyní součástí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
„Společnost, která rekonstrukci prováděla, je nespálila, ale zcela uvědoměle je zachovala a kontaktovala nás,“ řekl Korseska. Po dohodě s představiteli lékařské fakulty a nemocnice radnice rozhodla, že se stanou uměleckým dílem.
Instalace z ohořelých trámů se nacházejí ve věži Novoměstské radnice, v budově VFN na Karlově náměstí a v průjezdu Faustova domu. „Lidé jdou na vyšetření, s překvapením zjistí, co to tam je. Začnou vzpomínat a ta vzpomínka je určité vytržení, kdy se člověk zastaví a uvědomí si, že kolem něj běžela historie,“ řekl autor instalací, sochař Vojtěch Adamec.
Trámy v nemocniční chodbě a ve věži jsou zavěšené na ocelových lanech. Mají podle autora působit tak, že se vznášejí. „Je tu trošku vnesený pocit klidového pnutí. Původně jsme chtěli jen struny, ale aby byla splněna bezpečnostní kritéria, tak tam jsou ocelová lanka,“ řekl Adamec. Ve Faustově domě je naopak trám umístěn asi v metrové výšce na dřevěném podstavci.
Nálet od roku 2015 připomíná pamětní deska, kterou nechala na budovu VFN instalovat Praha 2. Ze střepin bomb spadlých na českém území ji vytvořil sochař Petr Císařovský. Je na ní vyobrazeno 701 křížků, jeden za každou oběť náletu na Prahu.
Obětí ale bylo podle Vojenského historického ústavu ještě víc. Počátkem 70. let byl při stavebních pracích na Vinohradech objeven zasypaný a zapomenutý sklepní kryt, ve kterém zemřelo 23 lidí. Těžce zraněných po únorovém náletu napočítali 1184. Oběťmi byli téměř výhradně civilisté, bez přístřeší po bombardování zůstalo 11 tisíc Pražanů.
Letadla svrhla bomby v pásmu od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí, Pankráce, Vinohrad a Vršovic. Nálet trval necelé čtyři minuty a nezasáhl žádné vojensky významné objekty, zničil ale desítky domů a řadu dalších poškodil. Mezi poničenými objekty byly i historické památky, především Emauzský klášter a Faustův dům. Zasažena byla i Všeobecná nemocnice na Karlově, shořely dílny Národního divadla a silně byly porušeny skleníky botanické zahrady Na Slupi.
Koncem druhé světové války zažila Praha celkem tři bombardování. První z nich 15. listopadu 1944 poškodilo elektrárnu v Holešovicích. Po únorovém nezamýšleném náletu následoval poslední 25. března 1945, kdy američtí letci zaútočili na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. Dohromady si nálety vyžádaly víc než 1200 mrtvých. Poškodily zejména Nové Město, Holešovice, Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Libeň, Kbely, Letňany a Čakovice.
Zdroj: ČTK
