Sochařka Eva Kmentová (1928 – 1980) a sochař Olbram Zoubek (1926 – 2017) představují dvě mimořádné tvůrčí individuality, oba se postupně stali ikonami českého, respektive evropského sochařství druhé poloviny 20. století. Byli spolužáky z neobyčejně podnětného ateliéru profesora Josefa Wagnera na pražské VŠUP, kde se vlastně obrodilo – možná znovuzrodilo – české poválečné sochařství.
Praha je plná tajemství. Každý si zde může najít to svoje a pátrat, hledat, objevovat. Někdy úspěšně, někdy je oříšek až příliš tvrdý. Ale není to ztracený čas. I negativní výsledek je důležitý. Vylučovací metoda je naprosto obvyklý postup. Není třeba propadat skepsi. Seznamujeme se s osudy lidí a s historickými fakty, které většinou ve školních učebnicích nenajdeme. Můžeme zapojit fantazii a rázem je možné skoro vše.
Možná občas vídáte člověka, který kráčí tak trochu nestandardně. Může jít trošku jako opilý, přestože opilý není. Může snadno upadnout na rovině, přitom stačí zaškobrtnout, může mít zkřivené končetiny… Existuje řada důvodů, co člověku může způsobit způsobit problémy s chůzí. Některé se týkají pouze hrstky lidí, jiné mohou postihnout kohokoliv.
V rámci rekonstrukce rotundy Nalezení svatého Kříže v Praze 1 se podařilo odkrýt nečekaný a velmi cenný nález. Jedná se o velmi dobře zachované opukové pláty původní krytiny. Aktuálně tak pokračují badatelské práce, následně bude objev ponechán na místě a zakryt novou krytinou.
