Byl tak trochu omylem odveden do rakouské armády, ale při první příležitosti uprchl a když ho jako dezertéra vrátili do vězení do Litoměřic, utekl i odtamtud.
Usadil se za hranicemi v saském Leutersdorfu. Žil u hostinského Kreibicha a vzal si jeho dceru Magdalenu za manželku.
Věnoval se truhlářskému řemeslu, které postupně obohatil o pašování a nakonec podnikání loupežnické, když dal dohromady asi desítičlennou loupežnickou partu.
„Pražský Honza“ nebo také „Pražák“ a jeho kumpáni se z hospody v Leutersdorfu vydávali na loupežnické výpravy. Nikdy neloupili v kostele a přímo v Leutersdorfu. Dělali noční pochody dlouhé až 20 kilometrů, přestože jeho banda vypadala spíš jak vysloužilci z invalidovny. Jeden měl ochrnutou ruku, jiný měl jen jedno oko, ten silně kulhal, další neslyšel a jakýsi Karl měl jen půlku nosu. Maskovali se falešnými vousy a načerněnými obličeji, což jim ale s jejich handicapy nebylo mnoho platné.
Byli lapeni roku 1800 a vsazeni do vězení v Budyšíně.
14. září 1801 zazněl první rozsudek – desetkrát smrt lámání kolem, jeden nedospělý mladík dostal pět let. Než z Lipska přišel potvrzený rozsudek, dva loupežníci utekli.
24. května 1802 padl druhý rozsudek – poprava oběšením, jen jeden dostal lámání kolem.
Požádali o milost a dostali doživotí.
Karáska pak převezli do vězení do Drážďan.
Tam dostal patnáctikilové okovy. Přesto se dvakrát pokusil o útěk.
Nakonec byl přikován k pryčně a za těchto strašných podmínek brzy zemřel.
Konkrétně 14. září 1809, tedy před 210 lety.
V ústním podání obyvatel Horní Lužice a Šluknovského výběžku se z Karáska stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým, choval se přátelsky k dětem a dokonce podle pověsti trestal zloděje, kteří na tržišti okrádali prosté lidi.
V Seifhennersdorfu, prvním městečku za českými hranicemi, existuje dnes Karáskovo muzeum, v Neuwaldu je zas Karáskova hospoda, možná jako připomínka Kreibichovy hospody, která byla roku 1804 stržena (hostinský Kreibich byl uvězněn, i Karáskova manželka si odpykávala čtyřletý trest).
V Německu, kde je český loupežník znám jako Johannes Karraseck nebo Karasek, bylo o něm vydáno několik románů, ve svém Pražském pitavalu ho zmínil i Egon Ervín Kisch.
Zdroje: Petr Wittgruber: Jiříkovské pověsti a historky, Loupežník Jan Karásek – Pražák – Pražský Honza; Wikipedie
