„Eduard Marek pomáhal židovským a jiným utlačovaným rodinám, za což ho zatklo gestapo. V 50. letech u sebe nechal přespat neznámého člověka, který přišel ze západního Německa, a skončil v uranových dolech. Málokdo by vydržel takové bezpráví, aniž by ztratil chuť do života. To se ale našemu skautskému vůdci nestalo a těší mě, že se zajímá o všechno dění okolo sebe,“ uvedl starosta Jiří Ptáček, který přijel osobně poblahopřát rodákovi ze Žižkova.
Ke gratulaci se připojila i Eva Slezáková z Informačního centra Praha 3, kde byl Eduard Marek několikrát hostem.
Skaut tělem i duší Eduard Marek je rodilý Žižkovák, který prožil útrapy německé okupace i komunismu.
Účastník druhého a třetího odboje, nositel nejvyšších skautských, odbojářských vyznamenání a medailí pamatuje Žižkov v jeho rané podobě: „Bydlel jsem na Havlíčkově náměstí. Teď má ten barák na rohu, kde jsem žil, moderní modrozelenou fasádu, která se mi moc nelíbí. Z pavlačí již dávno udělali chodby. A naproti si pamatuju, že byly stáje. Nejvíc jsme si jako děti hrály na náměstí a v ulici Jakoubkově, která se dnes jmenuje Sabinova. Nic nejezdilo, aut moc nebylo, tak šlo hrát fotbal přímo v ulicích. To ale nebyly opravdový míče, víte? Ty byly moc drahé. Jen takové hadráky, vyrobené z punčoch.“
Eduard Marek patří k zakladatelům a hybatelům skautingu v Praze 3. Byl členem ministrantské organizace Legio Angelica, kterou vedl páter Klement z kostela sv. Prokopa, poté se z ní stala skautská organizace pod dohledem A. B. Svojsíka. Působil jako předseda obvodní rady Junáka Prahy 2 a je členem Svojsíkova oddílu a Skautského oddílu Velena Fanderlíka. Angažuje se ve Společnosti křesťanů a Židů, Konfederaci politických vězňů, je držitelem mnoha skautských vyznamenání a medailí za svoji činnost v druhém a třetím odboji.
Během 2. světové války byl vězněn za pomoc Židům. Komunistický aparát ho odsoudil za působení v ilegální organizaci DEB (Doktor Edvard Beneš), která měla za cíl převádět z Československa stíhané vládní činitelé. Za tuto aktivitu byl odsouzen na 10 let k nuceným pracím, propuštěn z uranových dolů byl po sedmi letech.
Zdroj: Martin Hošna, Radniční noviny Prahy 3
