Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 v Praze v sále Měšťanské besedy (objekt mezi Jungmannovou a Vladislavovou ulicí, působila tu ČT, pak TV Nova) z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem starším (1847 Vrbice, Leština u Světlé, okr. Havlíčkův Brod – 1902 Praha), profesorem reálky v Ječné, popularizátorem přírodních věd, spisovatelem, novinářem a poslancem za mladočechy.
Roku 1888 byl zvolen ustavující valnou hromadou do výboru Klubu českých turistů a staral se o studentské noclehárny a letní byty po českém venkově.
Spolu s Vratislavem Pasovským byl iniciátorem stavby Petřínské rozhledny a lanové dráhy na Petřín v Praze. Když Kurz seznámil v lednu roku 1890 českou veřejnost s projektem této rozhledny ve fejetonu „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“, kde předpovídal hotové stavby rozhledny a lanovky na srpen následujícího roku, připadala mnohým tato myšlenka jako nemístná fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 tisíc zlatých.
Po Vilému Kurzovi je ale pojmenovaná jiná rozhledna, jejíž stavbu (1905) rovněž inicioval, a to bezmála 20 metrů vysoká rozhledna na příhraniční hoře Čerchov.
Druhým takovým nadšencem byl zapálený sokol František Čížek (1850 Křelina, Bukvice, okr. Jičín – 1889 Praha) a třetím architekt Vratislav Pasovský (1854 Kostelec nad Orlicí – 1924 Praha).
U kolébky klubu stál architekt nedávno vyhořelého hotelu
Jeho otec Antonín byl rovněž stavitelem. Studoval ve Vídni u významného architekta Theofila Hansena a v Praze, kde se pak usadil. Byl jmenován důstojníkem černohorského knížecího řádu Danila I. za projekty staveb v Bosně a Hercegovině. Byl členem pražského obecního zastupitelstva, kde působil přes 20 let. Jako stavební inspektor se podílel například na budování pomníku Palackého, na stavbě Obecního domu, Mánesova mostu i systému pražské kanalizace. Zabýval se studiem památek, restauroval kostel sv. Anny na Tannabergu u Všerub a starobylý chodský kostel U Svatých v Domažlicích.
Stavební koncesi obdržel v roce 1881 na Novém Městě pražském, kde tehdy bydlel v ulici Odborů č. 12.
Vystavěl řadu veřejných budov, zejména škol (Jiráskovo gymnázium v Náchodě, ZŠ v Nové Pace ad.). Z jeho pera vyšly plány novorenesančního domu Čeňka Bubeníčka v Náplavní ulici č. 6, kde je dnes Hotel Eurostars David, který nedávno vyhořel.
Projektoval také domy ve Voršilské č. 4 (sám bydlel ve vedlejším domě č. 6), dům Havlíčkova 13 se známým Linkovým lahůdkářstvím, Stýblův obchodní dům na rohu Václavského náměstí a Vodičovy ulice, kde dnes stojí palác Alfa, nebo Dům U Zlatého hroznu na Perštýně č. 15.
Pro jubilejní výstavu v roce 1891 připravil plány pavilonu Klubu fotografů amatérů Helios.
Je také autorem četných turistických staveb, např. chýše na Čerchově, která je nazývána Pasovského chýše, a spoluiniciátorem stavby rozhledny a lanové dráhy a rozhledny na Petříně.
Železnou konstrukci věže navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček. Montáž proběhla během šesti měsíců. Do horní vyhlídkové kabiny vedla dvě spirální schodiště a výtah. Stavba měla celkovou výšku 63 metrů a byla zakončena královskou korunou – samozřejmě ze železa a nejspíš pozlacenou.
Prvním předsedou – tak trochu nastrčeným – byl Vojta Náprstek
Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka (1826 Praha – 1894 Praha). Ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo už po půl roce předal Jaroslavu Zdeňkovi (1837 Praha – 1923 Praha), učiteli zeměpisu, autoru školních map a amatérskému astronomovi, spoluzakladateli a prvnímu předsedovi (1917–19) České astronomické společnosti.
Během svého předsednictví založil Časopis turistů, jehož redakci převzal na šest let profesor Vilém Kurz. Časopis vychází dodnes pod názvem Turista.
První akcí byl osudový výlet do Paříže na světovou výstavu
První akci, kterou klub organizoval, byla v roce 1889 výprava českých turistů na výstavu do Paříže. Výpravy se zúčastnilo 363 turistů. Tento výlet měl zásadní vliv na věci příští. V roce 1891 byl postaven výstavní pavilon ČKT pro „Jubilejní výstavu“ na pražském Výstavišti, napodobenina brány Špička na Vyšehradě (stavěla firma Quida Bělského). Do pavilonu přišlo přes 218 tisíc návštěvníků, pavilon byl po výstavě přemístěn na vrchol Petřína, kde doplněn bludištěm stojí dodnes.
Klub stavěl rozhledny i chaty a hlavně značil turistické trasy
Třetím předsedou byl od roku 1890 Vratislav Pasovský a zůstal jím po 25 let. Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny; od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. První trasou byla osm kilometrů dlouhá cesta ze Štěchovic ke Svatojánským proudům.
Dnes je vyznačeno kolem 40 600 km pěších, 33 900 km cyklistických, 3500 km lyžařských a 2800 km jezdeckých tras. Toto vše udržuje přes 1370 dobrovolných značkařů.
Za protektorátu mohl klub fungovat, za komunistů ne
Po vzniku Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů. Svou existenci s původním názvem zčásti obnovila na území protektorátu Čechy a Morava po ztrátě Sudet, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939.
Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989.
Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zase ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo ně vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, chaty Pod Studničnou, na Pláních pod Ještědem, Raisovu chatu na Zvičíně a pár dalších.
Český klub turistů, který měl původně 235 duší, má v současnosti okolo 32 tisíc členů.
