Před 30 lety byl naší ústavou zrušen trest smrti. Kdo absolutnímu verdiktu unikl

31.1.2021
Ivan Břešťák

Bouřlivé diskuse se tehdy vedly nejen mezi politiky, ale i v nejširší veřejnosti. Své sehrála i zjitřená atmosféra roku 1990 po několika brutálních zločinech, které spáchali pachatelé propuštění z vězení v rámci rozsáhlé lednové amnestie. Výzkum veřejného mínění v roce 1992 ukázal, že pro trest smrti je plných 76 % obyvatel republiky.

Odpůrci verdiktu nejvyššího v čele s prezidentem Václavem Havlem argumentovali, že absolutní trest je zastaralý, nehumánní a ve své podstatě neúčinný, zároveň poukazovali na jeho možné zneužití, nevratnost či riziko odsouzení člověka bezúhonného. A také tím, že naprostá většina vyspělých zemí, mezi které chtělo Československo patřit, v té době jej už opustila. Až na výjimky, kterými jsou například Spojené státy. Z evropských zemí dnes trest smrti platí již jen v Bělorusku.

Horor v kině. Nevraždil herec na plátně, ale promítač

„Je jednoznačně prokázáno, že hrozba trestem smrti nemá žádný odstrašující efekt. Jaké jiné odůvodnění by tedy jeho existenci mělo ospravedlnit? Náklady na doživotní uvěznění? Nikoliv. Stát musí silně zabezpečené věznice provozovat stejně, nehledě na to, zda tam budou umístěni jen vězni odsouzení k dlouholetým trestům, nebo nadto i několik desítek ‚doživoťáků‘. Žádný z argumentů pro trest smrti tedy není příliš přesvědčivý,“ argumentuje například odpůrkyně absolutního trestu, specialitka na trestní právo, advokátka Barbora Pešková.

Z trestu smrti doživotí

Poslední poprava na území Česka byla vykonána 2. února 1989 a na území Slovenska 8. června 1989. Zrušením trestu smrti byl všem, kteří čekali na popravu, změněn verdikt na doživotí. Byli mezi nimi i jedni z nejnebezpečnějších vrahů v české historii. Někteří z nich ještě žijí. Například Jaroslav Oplištil. Byl zřejmě posledním, komu zrušení trestu smrti zachránilo život. Pedofil, propuštěný z vězení v roce 1990 v rámci zmíněné amnestie. Na konci dubna z nemocnice odnesl sedmiměsíční holčičku, znásilnil ji a zabil. Verdiktu nejvyššímu utekl jen o vlásek, 2. května 1990, den po jeho dopadení, parlament trest smrti zrušil. Nakonec dostal 25letý trest vězení, v současné době se léčí v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy. Již několik let žádá o propuštění do ambulantního ošetřování.

Jaroslav Malý byl podle policistů jeden z nejbezcitnějších českých vrahů. Oběti si vybíral náhodně, bez zaváhání zastřelil několik důchodců i matku novorozeněte. Za to byl v roce 1989 odsouzen k trestu smrti. Ještě ve vězení zřejmě stihl zabít dalšího člověka. Z doživotí si odpykal pouhé dva roky, poté spáchal sebevraždu.

Měl by být znovuzaveden trest smrti?

Ano
91%
Ne
9%

Zdeněk Vocásek byl k trestu smrti odsouzen v roce 1988. O rok dříve ubil kladivem a pak ubodal šroubovákem nevidomého invalidního důchodce. Dalšího staršího muže nožem zavraždil o tři měsíce později. Poprava se měla uskutečnit 27. prosince 1989 poté, co jeho milost zamítl tehdejší prezident Gustáv Husák. Kvůli politické situaci však byla odložena, později byl trest smrti změněn na doživotí. Zdeněk Vocásek je stále ve vězení – již více než 33 let.

Nesprávně je do této skupiny někdy řazen i „spartakiádní vrah“ Jiří Straka, který na jaře 1985, v době, kdy se Praha chystala na spartakiádu, brutálně napadl celkem 11 žen. Byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu a pěti znásilnění. Vzhledem k tomu, že mu bylo teprve 16 let, dostal 10letý trest. Ve věznici a léčebnách nakonec strávil 19 let, v roce 2004 byl propuštěn na svobodu. Dnes žije pod změněným jménem na severní Moravě.

46 doživotních vězňů

V současné době si v Česku odpykává doživotní trest 46 osob, z toho tři ženy. „Je jasné, že pokud by byl trest smrti zachován, desítky násilníků by neskončily za mřížemi, ale na popravišti. Jde v podstatě o každého, komu byl uložen trest doživotního odnětí svobody,“ řekla pražská advokátka JUDr. Barbora Pešková.

Mezi nimi jsou méně známá jména i ti, jejichž případy sledovala celá republika. Vesměs jde o činy, které se vymykají bezcitností a brutalitou. Jde například o trojnásobného vraha Ivana Roubala, manžele Stodolovi, kteří zabili osm lidí nebo vykonavatele orlických vražd podnikatelů Ludvíka Černého. Nejznámějším doživotně odsouzeným je určitě Jiří Kajínek, o jehož případu dvojnásobné vraždy ovšem od počátku panovaly pochyby a jehož v roce 2017 omilostnil prezident Zeman.

Jak přivítají obyvatelé České Lípy návrat dvojnásobného vraha, kterému pomalu končí trest?

O zavedení trestu smrti se stále diskutuje

„Proti trestu smrti hovoří řada důvodů, mně nejdůležitější přijde možnost justičního omylu. Vždyť třeba o vině pana Kajínka panují velké a zjevně oprávněné pochybnosti. Přitom kdyby v době jeho odsouzení existoval trest smrti, byl by pan Kajínek již několik desítek let po smrti,“ dodává advokátka Pešková.

Příznivců trestu smrti bylo vždy mezi veřejností více než mezi politiky a právními experty. Debata na toto téma je spíše akademická, protože znovuzavedení absolutního trestu je vyloučeno už jen mezinárodními závazky České republiky.

Podíl zastánců trestu smrti pomalu klesá. Zatímco, jak bylo uvedeno, v roce 1992 jej podporovalo 76 procent občanů, v posledním výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR z roku 2019 se pro trest smrti vyslovila přesně polovina dotázaných, což je vůbec nejmíň v historii těchto výzkumů. Stejně tak byl i rekordní počet těch, kteří trest smrti odmítají – plných 41 procent.

Ivan Břešťák, Marek Brodský



Nepřehlédněte