Před 800 lety se začala Morava měnit, říká historik

31.8.2022
Simona Knotková

Jako prolog k dynamickým změnám, ekonomickému rozvoji Moravy a začátek cesty k zemskému uvědomění označil rok 1222 historik z Masarykovy univerzity Martin Wihoda. V létě před 800 lety se ve Znojmě setkal český král Přemysl Otakar I. se zástupci moravských předáků. Doprovázel ho i syn a dědičný český král Václav a také druhý syn Vladislav Jindřich, který se v tomtéž roce stal moravským markrabětem, řekl ve středu Wihoda na znojemské konferenci s názvem Markrabě Vladislav Jindřich – proměna Moravy knížecí v markrabskou.

Znojmo středeční konferencí a připomínkou 800 let staré události symbolicky zahájilo oslavy 800 let existence královského města. Jeho založení se datuje do roku 1226.

Morava byla ve 12. století ještě rozdělená na knížectví znojemské, brněnské a olomoucké, kde sídlili sourozenci pražských Přemyslovců, před polovinou 12. století vymřela brněnská knížata. Znojmo se tak stalo na několik desetiletí hlavním sídlem pro jižní polovinu Moravy a sídlil zde i první moravský markrabě Vladislav Jindřich, bratr Přemysla Otakara I., jehož nástupcem se v roce 1222 stal jmenovec, který byl jeho synovcem.

Bratr Přemysla byl na konci 12. století na Moravě zpočátku jen jeho spoluvládcem a potenciálním následníkem knížete Čechů. I když se již tituloval markrabě moravský, vztah k Moravě jako zemi zatím neměl. „Dohodli se, že jeden bude vládnout v Čechách a druhý na Moravě,“ řekl Wihoda. Až v roce 1216 se Vladislav Jindřich vzdal možnosti nástupnictví v Praze a plně se mohl věnovat správě Moravy. Tehdy se titul markrabě teprve začal vázat k moravské zemi a Vladislav Jindřich spojil pod svoji vládou Znojemsko a Brněnsko s Olomouckem. „Mohl se usadit v Olomouci, z které bylo blíže do Prahy, přesto zachoval věrnost Znojmu. Zdejší místo mu konvenovalo. Jeho manželka byla původem z Rakouska a ze Znojma byly také blíže babenberské državy,“ vysvětlil Wihoda.

Když v roce 1222 přijel Přemysl Otakar I. do Znojma, byl jeho syn Vladislav Jindřich ještě mladý na převzetí vlády, ale moravským předákům už byl představen jako budoucí markrabě. Strýc mu zanechal zemi, která se začala prudce ekonomicky rozvíjet a její obyvatelé postupně spěli k zemskému uvědomění. Prosperitu přinesla primitivní těžba zlata v podhůří Hrubého Jeseníku. Směňovalo se za stříbro, z něhož se začala razit drobná mince. „Její hodnota byla malá, díky čemuž se dostala k rukám běžných lidí. Stala se dostupnou, stabilizovaly se ceny, rozběhl se místní i dálkový obchod a prospívalo to různým oblastem života, mohly se začít dovážet vyspělejší technologie. Do země také začaly pronikat právní normy, které umožnily reformovat venkovské hospodaření a umožnily fungování měst na nových základech,“ zmínil Wihoda normy, pro něž se v historiografii vžilo pojmenování „německé právo“.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte