Devítiletá žákyně Základní školy na Šutce v pražské Troji Anička Janatková se po vyučování ve středu 13. října 2010 nedaleko svého bydliště odpojila od svých spolužaček, domů však ale nikdy nedošla. Zmizení bezproblémové dívky, o jejímž případném útěku z domova od počátku pochyboval i ředitel školy, kde se učila, vzbudilo velké pozdvižení a rodiče se okamžitě obrátili s prosbou o pomoc na policii.
Neúspěšné pátrání
Ta začala prohledávat bezprostřední okolí místa jejího zmizení, mimo jiné také přilehlou zahrádkářskou kolonii, kde se měli zdržovat lidé bez domova a závislí na drogách. Ještě ten den tam našli její školní batoh a láhev na pití. Obojí bylo ukryté pod těžkou deskou, se kterou by Anička nedokázala pohnout. Na aktovce kriminalisté našli biologické stopy, konkrétně se mělo jednat o pot. Analýza DNA je nasměrovala na osmkrát trestaného recidivistu Otakara Tomka, který měl doposud problémy jen kvůli krádežím. Policie jej zadržela přesně týden po zmizení Aničky. Své stopy na jejím batohu ale vysvětloval tím, že ho našel už pohozený vykukovat právě zpod oné těžké desky, a tak se na něj jen podíval a zase ho vrátil zpátky na své místo. I když neprošel ani detektorem lži a také se doznal, že se na místě činu pohlavně ukájel, kvůli nedostatku dalších důkazů ho museli policisté propustit na svobodu.
Do pátrání po Aničce se v nebývalé míře zapojila média i široká veřejnost. Aniččin otec nabídl prostřednictvím TV Nova případnému únosci 3,5 milionu za její vrácení. Policie prověřovala na dva tisíce podnětů, často nejrůznějších jasnovidců, ale téměř vždy šlo jen o falešné stopy. Povodí Vltavy dokonce snížilo stav vody v řece, aby se mohly lépe prohledat její břehy, pokud by tam leželo tělo hledané dívky. Oblast zkoumala helikoptéra i psovodi a po ztracené Aničce pátral také Interpol. Elitní tým vyšetřovatelů zvaný pražská mordparta vedená slavným kriminalistou Josefem Marešem byl přesto ve svém pátrání dlouhé měsíce neúspěšný.
Hrůzný nález
Důležitý posun ve vyšetřování přišel až na jaře, kdy v již několikrát prohledávané zahrádkářské kolonii poblíž ulice Pod Havránkou policisté konečně našli torzo Aniččina těla. Původně bylo zakopáno tak důkladně, že jej na podzim pod vrstvou zeminy neucítili ani vycvičení policejní psi. Teprve teď se dostalo na povrch kvůli tomu, že ho vyhrabala divoká zvěř. A v nedalekém rozestavěném domě našli kriminalisté znovu Tomkovu stopu, tentokrát na pracovním náčiní.
Opět ho zadrželi a obvinili z vraždy, znásilnění, krádeže a z dalších 17 případů majetkové trestné činnosti v Praze a ve středních Čechách. Tentokrát ale po zadržení odmítl vypovídat a nesouhlasil s další zkouškou na detektoru lži. Krátce poté, 21. března 2011, se ve vazební věznici na Pankráci pokusil o sebevraždu. Chtěl se oběsit, ale nepodařilo se mu to a v bezvědomí ho příslušníci vězeňské služby odvezli do střešovické Vojenské nemocnice, kde o dva dny později zemřel. Přestože se ke svému činu nikdy nepřiznal, vyšetřovatelé v dubnu téhož roku případ uzavřeli s tím, že hlavní podezřelý je mrtvý. O tom, že Aničku zabil právě on, byl přesvědčený také psycholog Slavomil Hubálek, který Tomka vyšetřoval. Jak se vyjádřil pro deník Blesk, Tomek se měl usvědčit sám v dopise na rozloučenou, ve kterém napsal: „Všechno jsem to totálně podělal!“
