Píše se 2. května 1926 a ve hře Rudolfa Nešvery Počestný dům se poprvé na scéně objevil Hurvínek. Zajímavostí je, že původně nebyl Spejbl jeho „taťulda“, ale časem jejich vztah vykrystalizoval z prožívaných příběhů. Postavu dnes neznají jen naše děti, ale i děti třeba v Japonsku.
Už po několik generací provází pohádková postava Hurvínka životy takřka všech dětí. Hurvínek je synem Josefa Spejbla, který má také kamarádku Máničku. Její bábinka je zase známá pana Spejbla. Loutkovou postavu Hurvínka vytvořil řezbář Gustav Nosek, jejím duchovním otcem se ale stal Josef Skupa, který Hurvínkovi propůjčil hlas. Jak se Skupa k Hurvínkovi vůbec dopracoval? Od roku 1920 vystupoval v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad s postavou ušatého přechytralého panáka jménem Spejbl. Ten ve hrách vystupoval zpočátku s kašpárkem, ale sám Skupa cítil, že tomuto spojení takříkajíc něco chybí.
Když pak v roce 1926 vytvořil Gustav Nosek zmenšenou a vylepšenou kopii Spejbla, bylo jasno. Skupa loutku začal ihned obsazovat do rolí spolu se Spejblem. Premiéru mělo toto spojení právě ve zmíněné hře Počestný dům od Rudolfa Nešvery 2. května 1926.
Proč zrovna Hurvínek?
Hurvínek nebyl Hurvínkem ihned, zpočátku ho nazývali „Spejblíkem“. Jak ale přišel ke svému jménu? Vzpomínku k tomuto tématu nám zanechal sám Gustav Nosek. Skupův známý, malíř Doležal, prý při prvním spatření loutky nazval postavu „zkurvínkem“. Přezdívka se v branži ujala, ale samozřejmě byla nepublikovatelná. Úpravu této přezdívky na slušnější verzi „Hurvínek“ navrhla až Skupova manželka. Jméno bylo nakonec vybráno hlavně pro svou libozvučnost a, přiznejme si, Hurvínek zní opravdu lépe než Pepíček či Kašpárek.
Hry Spejbla a Hurvínka brzy získaly velikou oblibu u publika a Skupa s nimi začal natáčet i rozhlasové pořady, gramofonové desky a vydávat knihy. V roce 1930 se dokonce rozhodl přebudovat své divadlo na první českou profesionální loutkovou scénu – Divadlo Spejbla a Hurvínka.
Během druhé světové války byl v roce 1944 Skupa zatčen a divadlo zavřeno. Obnovení se dočkalo až po osvobození na podzim roku 1945, kdy jej Skupa přesunul z Plzně do Prahy. Výrazná změna, která ovlivnila budoucnost a dala Hurvínkovi a Spejblovi dnešní tvář, nastala v roce 1954. Toho roku totiž se Skupou začal alternovat Miloš Kirschner, který mluvil Spejbla i Hurvínka.
Po Skupově smrti pokračoval ve vedení divadla sám Kirschner. Byl to on, kdo se role Spejbla a Hurvínka začal učit i v cizích jazycích a cestovat s divadlem po světě. V roce 1974 zažil svou premiéru u divadla Martin Klásek. Od roku 1982 pak už pravidelně alternoval právě s Kirschnerem. Od Kirschnerovy smrti tak byl třetím hercem v pořadí, který mluví Hurvínka a Spejbla. V současnosti alternuje také s Ondřejem Lážnovským.
Zdroj: Divadlo Spejbla a Hurvínka, wikizdroje
