Příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Opoziční ANO v ní neprosadilo opravu nynějších ustanovení o předčasných penzích záchranářů tak, aby byla použitelná. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měla horní komora projednat změnu ve velmi brzkém termínu, platit má ihned po vydání ve Sbírce zákonů.
Předčasná penze až o pět let pro záchranáře byla schválena v minulém volebním období. Ustanovení ale obsahuje chybu, a předčasnou penzi tak nebude možné od ledna využít. Sněmovna odmítla úpravu Milana Brázdila (ANO), která pochybení opravovala a týkala se penzí členů výjezdových skupin a operátorů středisek zdravotnické záchranné služby a záchranářů horské služby. Stejně se postavila k obdobnému pozměňovacímu návrhu Jiřího Maška (ANO), který zahrnoval rovněž členy jednotek hasičů, operátory středisek hasičů a policie a členy policejních zásahových jednotek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží vlastní novelu, která se bude týkat zejména předčasných důchodů lidí pracujících ve více profesích. „Chceme pamatovat na náročné profese,“ uvedl Jurečka. Zapojit se podle něho mají i zaměstnavatelé. Brázdil míní, že jediný problém byl v tom, že nynější pozměňovací návrhy podávala opozice. Podotkl, že benefit pro záchranáře by činil 3000 až 4000 korun měsíčně. Podle Maška bude vládní návrh pro záchranáře méně výhodný. Poslanci ANO navíc míní, že nebude schválen včas. „Leden 2023 platí,“ sliboval Jurečka. Návrh plánuje předložit v září.
Vládní předloha reaguje na změny v pěstounské péči účinné od ledna. Do konce loňského roku dostávali všichni dlouhodobí pěstouni od státu odměnu, která se považovala za příjem a platily se z ní odvody. Od letoška mají odměnu jen cizí pěstouni, které zprostředkoval úřad. Nezprostředkovaným příbuzným či blízkým pěstounům stát poskytuje příspěvek, u něhož důchodové a zdravotní pojištění není.
Novela má tento nesoulad zpětně od ledna napravit. Stanoví také, že pokud příbuzní pěstouni začali letos v prvním pololetí pobírat starobní, invalidní či pozůstalostní penzi, měla by se jim se zohledněním nových pravidel o vyloučené a náhradní době dopočítat. Údaje, které jsou potřeba pro budoucí důchod, by vedl u pěstounů úřad práce. Po skončení roku by je pak přes ministerstvo zaslal sociální správě. Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých novela zavádí osvobození od odvodů až dva roky od převzetí dítěte.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková neprosadila pozměňovací návrh, podle kterého by se náhradní doba týkala všech nezprostředkovaných pěstounů. Řešení, jak je předložil kabinet, Šafránková označila za diskriminační.
V Česku bylo podle výkazů ministerstva práce na konci loňska 11.800 dlouhodobých pěstounů. Z nich víc než polovinu tvořili prarodiče, téměř pětinu jiní příbuzní a desetinu jiní blízcí. Celkem jich bylo 9500. Zprostředkovaných cizích pěstounů byla necelá pětina, tedy 2300.
Započítání pěstounství do penze by zvedlo v dalších letech důchodové výdaje o 20 až 30 milionů korun ročně, později pak asi o deset milionů ročně. Na zdravotním pojištění by stát mohl letos vydat asi devět milionů korun navíc.
zdroj: čtk
