Případ veksláka bez hlavy skončil bez trestu. Jeho hlava se nikdy nenašla

22.9.2021
Jitka Kačánová

Počátkem osmdesátých let našel poblíž ubytovny Armabetonu dělník této společnosti mrtvé tělo muže bez hlavy. Ta byla podle přivolaných kriminalistů oddělena od trupu velice neodborně. Poměrně brzy se podařilo zjistit totožnost mrtvého, pak už se ale vyšetřovatelé moc dál nepohnuli. A případ samotný pak počátkem roku 1990 na příkaz shora museli uzavřít, aniž by dopadli pachatele. Nehodilo se prý obviňovat vězně z 50. let.

Jenže v tomto případě nešlo o oběti politických represí nejtužšího komunismu u nás, ale o obyčejné zločince, kteří kradli bez ohledu na měnící se režimy. Nicméně v té době už stejně nikdo moc nevěřil, že se je podaří usvědčit. O jejich vině totiž vypovídaly pouze nepřímé důkazy.

Veksláci z Alcronu

Pražský hotel Alcron byl v 80. letech hnízdem nelegálních obchodů s německými markami, americkými dolary i tuzexovými poukázkami zvanými bony, za které se dalo koupit zahraniční zboží, od pravých riflí, nejnovějších elpíček ze Západu až třeba po luxusní automobil. Tam se také pohyboval rozvedený důchodce František Zapletal, k němuž díky otiskům prstům záhy po nalezení přiřadili tělo bez hlavy v areálu nemocnice Motol, kde se ubytovna Armabetonu nacházela. Mezi alcronskými veksláky sice nebyl žádnou velkou ryba, nicméně těsně před smrtí měl mít u sebe značnou částku peněz. Ta se však nikdy nenašla. Ani u jeho těla, ani v bytě, který byl po jeho smrti prokazatelně vykradený. Policisté se domnívali, že v tom má prsty vrah, protože lupič si byt odemkl klíčem oběti. Při ohledávání bytu použili kriminalisté v té době novou a revoluční metodu – odebrali tam pachové stopy a uchovali je v pachových konzervách pro budoucí použití. Později poslouží jako jeden z řady nepřímých důkazů případu.

Potvrdí totiž přítomnost v bytě jednoho z „kolegů“ Zapletala, dalšího veksláka z pražského podsvětí Jana Kroneisla. Byl navíc jedním z posledních lidí, se kterými se Zapletal před smrtí setkal. V tomto případě vyšetřovatelé zvažovali jako hlavní motiv peníze.

Msta?

Kromě toho ale narazili ještě i na další možný důvod vraždy. Spolu se zavražděným a Kroneislem totiž veksloval v Alcronu rovněž Miloslav Kastner, který Zapletala znal ještě z doby, kdy spolu seděli v uranových dolech v Jáchymově za kriminální delikty. Tam Kastner plánoval s ostatními spoluvězni hromadný útěk do zahraničí. Někdo je ale udal a Kastnera jako vůdce tohoto plánu odsoudili k trestu smrti, který pak zmírnili na 25 let kriminálu. A tím udavačem byl právě Zapletal. Motivem vraždy by tedy mohla být rovněž msta. Samozřejmě peníze by se Kastnerovi hodily také. A zrovna v době vraždy nečekaně přišel k penězům, kterými uhradil zálohu na byt a neuměl pořádně vysvětlit, odkud je vzal.

Dalším nepřímým důkazem svědčícím proti této dvojici možných pachatelů byl jejich výslech na detektoru lži. Na základě fyziodetekčního vyšetření a hlasové analýzy došli vyšetřovatelé k závěru, že většina Kastnerových i Kroneislových odpovědí nese znaky typické pro pachatele. Přestože kriminalisté byli přesvědčení, že mají co dělat s vrahy Zapletala, pořád jim to jako důkaz nestačilo. A protřelí kriminálníci dál zatloukali.

Konec kvůli politice?

Vyšetřovatelé se však nevzdávali. Na oba podezřelé nasadili agenta s krycím jménem Švagr, odposlouchávali je a ještě počátkem roku 1989 je znovu přivolali k výslechu, ve kterém jeden popíral to, co vypověděl druhý. A i když už bylo sedm let po nevyřešené vraždě, nasadili na ně nového agenta, protože Švagr zemřel. Počátkem roku 1990 jim ale jejich nadřízení sdělili, ať už případ muže bez hlavy odloží, protože mají určitě i jiné práce až nad hlavu. Důvodem prý bylo to, že po změně režimu nebylo politicky únosné, aby někdo trestal „chudáky z komunistickýho lágru“.

Zdroj: kriminalistika.eu



Nepřehlédněte