Oslavy konce zimy
Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.
Český masopust dobyl svět
V původním smyslu jde o „opuštění masa“. Slovo karneval pochází nejspíše z italského carrne levare – dát pryč maso. Masopust tak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Konaly se zabijačky, taneční zábavy a také svatby. Vrcholí Tučným čtvrtkem, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní nedělí, pondělí a úterý prochází vesnicí či městem průvod masek. V průvodu nesmí chybět medvěd, kterému byl odedávna přisuzován magický vliv. Ve své moci měl nejen úrodu, ale i plodnost. Masku původně tvořily jen sláma a seno, dnes vévodí masky realistické. Večer se zpravidla koná taneční zábava.
V regionech Česka má různá jména: masopust, ostatky, šibřinky, fašank, voračky, končiny či obecně karneval.
Vesnické maškarní obchůzky a masky z Hlinecka byly pro svůj po staletí udržovaný svéráz před jedenácti lety zapsány do reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Pečte šišky a kobližky
A čím jsou maškary při obchůzce uctívány? Přece koblihami!
„Pečte šišky a kobližky, k tomu korbel piva,“ zpívali maškarádi na Hlinecku už v 19. století. Východočeské masopustní koblihy připravené podle našich prababiček jsou pečivo, nad nímž musí všem nutričním specialistům hrůzou vstávat vlasy. Naštěstí se pekly jen jednou do roka.
Letošní masopust bude výrazně jiný než jak jsme ho znali z minulých let. Bujarým veselicím a průvodům nebude přát epidemiologická situace. Ale masopustní koblížky si můžete dopřát i doma.
Masopustní koblihy s jahodovou zavařeninou
200 g hrubé mouky, 300 g hladké mouky, 3 žloutky, 40 g krupicového cukru, dřeň z půlky vanilkového lusku, 250 ml teplého mléka, 80 g rozpuštěného másla, 3 lžíce rumu, 1 kostka droždí, hladká mouka na vál, jahodová zavařenina, moučkový cukr s vanilkou na posypání, olej na smažení
Do mísy prosijte 100 g hladké mouky, přidejte 1 lžíci cukru, polovinu mléka a rozdrobené droždí a nechte vzejít kvásek. V misce nad párou vyšlehejte žloutky, zbylé mléko a cukr, až směs lehce zhoustne. Pak do ní vmíchejte kvásek, zbylou mouku, rum, vanilkovou dřeň a zchladlé rozpuštěné máslo. Těsto nechte v teple kynout asi hodinu. Pak z něj udělejte váleček, rozkrájejte ho na stejně velké kousky a vytvarujte koblihy. Smažte je v rozpáleném oleji dozlatova. Marmeládu dejte do plničky a horké koblihy naplňte. Nakonec je obalte v moučkovém cukru s vanilkou.
Chcete-li připravit koblížky na dietnější způsob, pak zkuste
Koblížky z trouby
250 ml mléka, 1 kostka droždí, 100 g Hery, 500 g hladké mouky, 1 vanilkový cukr, 1 žloutek, cukr, sůl, na náplň marmeláda, povidla či nutela
Do vlažného mléka oslazeného špetkou cukru rozdrobte droždí a nechte vzejít kvásek. Z mouky, špetky soli, 50 g cukru, vanilinového cukru, vykynutého kvásku, rozpuštěné Hery a žloutku vypracujte hladké těsto. Nechte je vykynout a poté je rozvalte na plát, ze kterého skleničkou vykrajujte kolečka. Na polovinu koleček dejte podle chuti povidla, nutelu nebo marmeládu. Prázdným kolečkem vždy překryjte kolečko s náplní, okraje obou koleček přitiskněte a koblížky nechte vykynout na plechu vyloženém pečicím papírem. Poté je upečte dozlatova v troubě vyhřáté na 170 stupňů Celsia asi 13 minut. Ještě horké koblížky potřete rozpuštěnou Herou a pocukrujte je.
