Jak je jezírko napájeno, bylo předmětem mnoha diskusí. Skutečnost je dnes ale taková, že jezírko napájí pouze podzemní voda čerpaná z prostor nedalekého vojenského areálu. Přítok vody je asi 1,5 ‒2 l/s, což je pro takto malou vodní plochu dostatečné. Průtok vody je kontinuální a lze ho odstavit maximálně na 2 hodiny.
Jezírko v minulosti sloužilo i jako zdroj vody a byla zde čerpací stanice. Tomu odpovídá i několik systémů trubního vedení uložených v cestě od jezírka k silnici. Současný systém napouštění jezírka je ve špatném stavu a vlivem mnoha neodborných zásahům provedených v minulosti je velice těžké udržet v jezírku konstantní optimální hladinu. Přítok a odtok je totiž různě propojený, šachty netěsné a všechna šoupata nefunkční.
V roce 2020 zadal odbor ochrany prostředí pražského magistrátu v rámci plánovaných revitalizací Dalejského potoka i projekt rekonstrukce nátoku a odtoku z jezírka. Od přívodních šachet v silnici bude vedeno nové napouštěcí potrubí do jezírka. Zároveň bude možné přepojení nátoku přímo do Dalejského potoka, aby bylo možné jezírko odstavit, vypustit a vyčistit. Pro vypouštění bude zbudováno nové potrubí řízeným podvrtem přímo do Dalejského potoka.
V jezírku bude zřízen požerák obložený kamenem, kterým bude možné regulovat výšku hladiny vody. K požeráku povede podvodní lávka pro obsluhu. Jezírko se vyčistí od bahna, odpadu a napadaného kamení a všechna stará potrubí se odstraní včetně původních šachet.
Revitalizace Prokopského jezírka začne v srpnu a potrvá do dubna příštího roku.
O vzniku jezírka se traduje legenda, že při odstřelu se uvolnila puklinová zvodeň a lom se velice rychle začal plnit vodou. Dělníci prý jen tak tak utekli a těžební vybavení zůstalo ležet na dně. Zřejmě se opravdu jedná pouze o legendu a jezírko bylo v minulosti zatopeno cíleně. Potápěčský průzkum prováděný v roce 2007 odhalil, že na dně jezírka není nic než kamení a sem tam nějaký odpad.
Zdroj: Pražská příroda (MHMP)
