• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • „Průšvih!“ Bez třetího kotle zdraží prý svoz odpadu až na dvojnásobek

    Loňské odmítnutí výstavby třetího kotle v brněnské spalovně stále zaměstnává politiky jak v jihomoravské metropoli, tak i v okolních obcích. První musí o dalším rozvoji spalovny rozhodnout do konce června, chtějí-li čerpat již „přiklepnutou“ třímiliardovou dotaci z ministerstva pro životní prostředí. Druzí se obávají, že bez rozšíření kapacity spalovny čeká obce v okolí Brna až dvojnásobné zdražení svozu odpadu.

    Brněnští radní začátkem loňského prosince uložili městské firmě SAKO ukončit léta chystaný projekt odpadového hospodářství, jehož cílem byla výstavba třetí spalovací linky, kotle K1.

    Zároveň SAKO musí vypracovat analýzu týkající se nového zařízení pro energetické využití odpadu. „Na rozvoji spalovny pracujeme na několika úrovních. Připravuje se kontextuální analýza, dále jsme oslovili odborníky z univerzit, například z Vysokého učení technického v Brně nebo Českého vysokého učení technického v Praze, od kterých chceme slyšet, jaká je nejlepší cesta pro Brno,“ uvedl náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS).

    Zdražování?

    Starosta Židlochovic Jan Vitula (Spolu pro Moravu) situaci kolem spalovny označil za průšvih pro všechny obyvatele Jihomoravského kraje. Pokud ve spalovně nevznikne třetí kotel, očekává, že cena za svoz odpadu po roce 2028 vzroste v oblasti Židlochovic, ale i Ivančic či Tišnova, na dvojnásobek.

    Zpřísňující legislativa nás nutí přestat odpady skládkovat, což je v pořádku, a nevytříděné zbytky spalovat. To v dohledné době povede k výraznému zvýšení poptávky po spalování. Dalším problémem jsou ale také stárnoucí stávající kotle, kterým, díky narůstající době potřebné na opravy, poklesne roční kapacita. To znamená, že kapacita pro spalování se nejen nezvýší, ale dokonce poklesne!“ řekl Našemu REGIONU Vitula. Zároveň by chtěl vědět, zda má Brno nějaký záložní plán. „Zatím jsme se k tomuto tématu nesešli. Působí to na mě tak, že vedení Brna neví, co nám, starostům, má říct,“ nechal se slyšet Vitula.

    Do roku 2035

    Podle slov mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka město o aktuální situaci v této věci informovalo vedení Jihomoravského kraje. „Budeme v kontaktu a budeme činit takové kroky, aby byly plány odpadového hospodářství města Brna a Jihomoravského kraje v souladu,“ sdělil Poňuchálek Našemu REGIONU.

    V tuto chvíli nemusejí být starostové okolních obcí znepokojeni. Stávající zařízení spalovacích kotlů bude funkční minimálně do roku 2035 a z úrovně města a jeho společností bude řešena situace tak, aby bylo odpadové hospodářství i po tomto datu efektivní a ekologické,“ řekl Poňuchálek.

    Z ročního objemu odpadů spálených v SAKO Brno se podle něj více než polovina sváží z okolních obcí Jihomoravského kraje a z dalších pěti krajů ČR. „V tomto máme zájem i nadále pokračovat a i v budoucnu se tento poměr jeví jako reálný,“ dodal.

    Brněnská spalovna

    Nyní provozuje dvě linky, K2 a K3, které spalují odpad a vyrábí z něj teplo a elektřinu. Roční kapacita kotlů s životností do roku 2035 je 240 tisíc tun. Třetí kotel by ji zvýšil na 352 tisíc tun. Město na něj má schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí a kvůli ní musí o dalším vývoji rozhodnout do konce června.

    S využitím ČTK



    Nepřehlédněte