Experimentální konstrukce střechy má podle rozhodnutí ministerstva vážné konstrukční vady a je v havarijním stavu. Úředníci podle ní dospěli k závěru, že objekt je sice kvalitním příkladem architektonického i konstrukčního experimentu 60. let 20. století, že však po nezbytné obnově by pozbyl značnou část své památkové hodnoty. Proto nesplňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku.
„Konstrukce střechy je podle ministerstva velmi vážně narušena a její oprava není možná, neboť nelze vyměnit poškozené části. Není možné ani vytvořit její repliku, neboť již původní projekt obsahoval závažné konstrukční chyby, nehledě na fakt, že památková hodnota je spjata s nezbytnou mírou autenticity, kterou repliky postrádají. Samotný komín je zcela utilitární konstrukcí své doby a bez objektu výtopny, které je doplňkem, ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ stojí v rozhodnutí. Rozhodnutí je pravomocné.
Bezpečnost pro vandaly a zloděje?
Objekt patří společnosti spadající pod developerskou firmu Finep, která už loni uváděla, že výtopna je v dezolátním stavu. Areál považuje za klasický průmyslový brownfield vhodný k revitalizaci. Objekt je podle něj po povodních a po letech bez údržby a opakovaných útocích vandalů a zlodějů v dezolátním stavu, který ohrožuje bezpečnost.
Je namístě dodat, že vždy když potřebuje developer něco zbourat, ohání se bezpečností.
Mazutka je pozůstatkem sídliště Invalidovna
Mazutka stojí v pražském Karlíně na experimentálním sídlišti Invalidovna. Je umístěna v sousedství zámečku Sluncová, hotelu Olympik a budovy BISky. Unikátní je zejména její skořepinová betonová střecha šestiúhelníkového tvaru s napnutými lany do podoby obřího stanu. Autory návrhu jsou architekt Jan Zelený a statik František Bäumelt.
Zelený ještě za svého života uvažoval, že by se Mazutka mohla pro svůj unikátní vzhled přeměnit v sakrální stavbu.
Do dnešních dnů se dochovala stavba mimo technologickou část v pozoruhodně intaktním stavu včetně původního komína.
Výtopna byla v roce 1992 předělána na zemní plyn a v roce 2004 byl její provoz ukončen, poté, co bylo sídliště napojeno na centrální zdroj tepla z napáječe z Mělníka.
Mazutka žije! říkají spolky a Klub Za starou Prahu
Loni vznikla občanská iniciativa Mazutka žije, jíž cílem je zachování karlínské rarity. Uskupení tvoří iniciativa Prázdné domy, Klub Za starou Prahu, Architektura 489, Divadlo Kámen a řada jednotlivců.
„Výtopna je na první pohled mimořádný objekt, působí vzdušně, esteticky. Kdybychom neviděli komín, nenapadne nás, že jde o průmyslovou stavbu,“ myslí si Helena Macháčková, manažerka Divadla Kámen, které sídlí nedaleko výtopny. I ji vyburcovala zpráva o novém majiteli a rozhodla se, že nebude čekat, až z výtopny zbude jen suť, a loni v dubnu podala po konzultaci s Fakultou architektury ČVUT návrh na prohlášení stavby za kulturní památku ministerstvu kultury.
Ministerstvo Mazutku smázlo
Ministerstvo zahájilo řízení v květnu 2017. K věci se vyjádřilo takto: „Při posuzování ‚novodobých‘ památek ministerstvo postupuje obdobně jako u jiných. Ovšem problematika stanovení památkové hodnoty u staveb moderní architektury má svá specifika – vzhledem k malému časovému odstupu u takto ‚mladých‘ staveb hraje vysokou úlohu při posuzování jejich památkové hodnoty především hodnota architektonická a urbanistická, což jsou umělecké disciplíny.“
„Podobné novodobé památky se moc neuznávají,“ komentuje situaci Petr Zeman, zakladatel iniciativy Prázdné domy.
Místní navrhují, aby se budova proměnila v netradiční kostel, divadlo nebo moderní galerii. Argumentují dalšími budovami v Karlíně, které jsou využívány pro kulturní účely (kupř. kasárna) nebo se toto dočasné využití připravuje .
Za zachování Mazutky se postavili mj. zástupce starosty Prahy 8 Petr Vilgus, který se dokonce sešel s předsedou dozorčí rady Finepu Michalem Kociánem, aby s ním o budoucnosti výtopny jednal.
„Nabyl jsem z jednání dojmu, že Finep budovu bezprostředně bourat nepotřebuje,“ říká Vilgus.
„Zájem o Mazutku už projevil jak Matěj Velek, tak i Jakub Zajíc a Lukáš Žďárský, kteří jsou autory Vnitroblocku či Radlické kulturní sportovny,“ říká Petr Zeman, zakladatel spolku Prázdné domy.
Pražští památkáři už dříve dali souhlas k demolici
„Zachovávat nefunkční, ekologicky zamořenou stavbu bývalé výtopny s poškozeným statickým modelem je diskutabilní,“ nechal se před časem slyšet pražský magistrát.
Finep nicméně mluví jen o tom, že se budoucností celé lokality teprve zabývá. „Zjišťujeme potřebná data, například informace o technickém stavu budov, o ekologické a jiné zátěži. Předjímat cokoli je předčasné,“ uvedl David Jirušek, tiskový mluvčí společnosti.
Jedno je ale jasné, ať už kulturní nebo stavební záměry se budou muset potýkat s tím, že parcela, na které výtopna stojí, je kontaminovaná mazutem.
Osud zajímavé stavby je v rukou Finepu
Mazutová výtopna patří podle Klubu Za starou Prahu mezi ojedinělé příklady industriální stavby s organicky pojatou lanovou střechou tvořenou betonovou skořepinou nad pravidelným šestiúhelným půdorysem. Do dnešních dnů se dochovala mimo technologickou část v původním stavu včetně komína.
Výjimečné věci bývají často skryté. I na první pohled nenápadná stavba, která nebyla určena k ničemu významnému, může být unikátním kouskem. Přesně taková je i bývalá mazutová výtopna na pražském sídlišti Invalidovna. Na trávou zarostlém pozemku v nyní nevyužívané výtopně by mohla být galerie, koncertní sál, dům dětí a mládeže, zahradní restaurace, kostel…
Osud Mazutky je tedy nejistý. Stát neumí zatím dostatečně chránit ani ty největší a nejvýznamnější budovy z dob socialismu, natož drobné industriální památky, jak dlouhodobě upozorňuje například historik architektury Rostislav Švácha. Památkové instituce podle něj dělají velmi málo, a některé se dokonce staví proti ochraně poválečných památek. V Česku tak často dostávají ziskové komerční projekty přednost před prostory sloužícími veřejnému zájmu.
