Rada OSN pro lidská práva se bude zabývat stavem práv v České republice

23.1.2023
Doris Drienová

Rada Organizace spojených národů pro lidská práva (UNHRC) se bude v pondělí zabývat stavem lidských práv v České republice. Doporučení pak vydá na základě národní zprávy, kterou zpracovala ČR, zprávy úřadu vysokého komisaře OSN i zpráv mezinárodních lidskoprávních organizací, včetně například Amnesty International (AI). Ty poukazují především na segregaci romské menšiny v Česku a stereotypy, které vůči ní ve společnosti převládají.

OSN se lidskými právy zabývá ve všech 193 členských státech v rámci takzvaného Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR). V Česku půjde už o čtvrtý přezkum, předchozí dělala OSN v letech 2008, 2012 a 2017. Státy v rámci UPR představují kroky, které přijaly na základě předchozích doporučení, i aktuální domácí vývoj na poli lidských práv.

Delegaci České republiky povede vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Zpravodaji pro hodnocení České republiky jsou zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.

Lidskoprávní organizace uvedly, že Romové v Česku „zažívají diskriminaci v mnoha oblastech každodenního života, včetně zaměstnání, bydlení i zdravotnictví, nemají zastoupení v parlamentu“ (Český helsinský výbor, CHC). Ve školství je „segregace de facto stále přítomná“ (Evropská komise proti rasismu a intoleranci, ECRI). Podle AI jsou romské děti ve školách „ostentativně odmítané z kapacitních důvodů častěji než jiné děti“, což přispívá k jejich vyloučení, a nenávistné projevy vůči Romům obecně „se nesetkávají s dostatečným odsouzením u politiků“.

Česko ve své zprávě uvádí, že vláda už v roce 2021 přijala takzvanou Strategii romské integrace „zaměřenou na zvrácení negativních tendencí v situaci s Romy v Česku, především ve vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti a zdravotnictví…, která doposud podpořila téměř 22.000 lidí, z toho 14.500 mladých do 30 let“.

Ačkoliv otázce romské menšiny věnovaly organizace největší pozornost, zaměřují se i na zacházení se zadrženými v policejní vazbě (Výbor pro prevenci mučení, CPT), přeplněné věznice a pracovní podmínky lidí v nich pracujících (CHC), stereotypy vůči ženám, podmínky v psychiatrických zařízeních (CPT), definici znásilnění v českém trestním právu (AI) a také nedostatečný sběr dat ve všech oblastech, což podle organizací brání vytvoření jasnějšího obrazu o situaci, v níž se jednotlivé skupiny obyvatel v ČR nacházejí.

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 SEČ. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj ke vzneseným doporučením.

Česko ve své zprávě uvádí, že „na základě posledního přezkumu dostalo 201 doporučení, z nichž 177 přijalo a 24 vzalo v potaz“. „Česko vnímá Všeobecný periodický přezkum jako důležitou součást svého aktivního přístupu k ochraně lidských práv,“ stojí ve zprávě.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte