Každého poznáme podle atributu, který drží v ruce. Připomeňme si je: sv. Petr drží klíč, sv. Matěj (sv. Matouš) sekyru, sv. Jan kalich, sv. Ondřej kříž ve tvaru X, sv. Filip kříž, sv. Jakub Mladší valchářskou hůl, sv. Pavel meč a knihu, sv. Tomáš kopí, sv. Šimon pilu, sv. Juda Tadeáš kyj, sv. Bartoloměj kůži a sv. Barnabáš třímá v ruce svitek.
Orloj sestrojil roku 1410 Mikuláš z Kadaně. Když se v roce 1787 zastavil, měl být podle radních odvezen do starého železa. Podařilo se jej částečně opravit, ale zcela utichl v roce 1824. A tehdy už bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. V roce 1865 se ale o jeho znovuzrození, o oživení složitého mechanismu, zasloužil Ludvík Hainz, spolu s mnoha odborníky. Jeho vnučka Ing. Mariana Nesnídalová převzala v roce 2009 vedení společnosti a stala se tak třetí ženou řídící firmu, která úspěšně provedla zatím největší generální opravu. Rekonstrukce proběhla v roce 2018.
V jakém rozsahu proběhla? Co všechno se opravovalo?
Celý stroj byl vyjmut a převezen do továrny v Holešovicích, opraven a následně namontován zpět. Slavnostně byl opět spuštěn u příležitosti oslav stého výročí České republiky v září 2018. Proběhla rekonstrukce celé kamenné výzdoby na líci orloje a věži a byla nejrozsáhlejší od války. Opravilo se vše od apoštolů až po novou kalendářní desku. Na věži jsou nové číselníky a opravené byly nejen stroje za nimi, ale i ty, které odbíjí čtvrtě a celé hodiny.
Kdo se pravidelně stará o chod orloje?
Od roku 2009 o něj pečuje zkušený orlojník Petr Skála, který provádí kontroly každý týden. Říká, že poruchu pozná i podle zvuku. Musí slyšet cinkání smrtky na zvoneček, kokrhání kohouta a odvíjení bicího stroje. Zná stroj nazpaměť, a jak říká, není snad nic, co by ho na tomto unikátu překvapilo.
Kolik lidí se podílelo na opravách nejen orloje, ale třeba i jiných věžních hodin a ciferníků?
„O orloj se stará za naší firmu šest lidí plus orlojník Petr Skála a také mistr zlatník. O hodiny ve věži pečujeme my, vyrobili jsme je v roce 1949. Pak jsou zde restaurátoři soch, to jsou dva manželské páry. Pan Matějíček a paní Smetánková pro nás leta restaurují apoštoly a v minulosti se s námi podíleli na opravách astrolábu a venkovních soch. Venkovní sochy restaurovali manželé Žánovi. Veškeré prvky na astrolábu a cifry na velkých číselnících na věži zlatil pan Vondráček, a stejně jako pan Matějíček pro nás pracuje téměř dvacet let,“ řekla Ing. Mariana Nesnídalová.
Pojďme si připomenout figury, které jsou na orloji k vidění:
- Kohout: symbol života. Jeho kokrháním končí přehlídka apoštolů. Pozlacená figura není pohyblivá. K orloji byla doplněna teprve v letech 1880 – 1882 spolu se zvukem kohoutího kokrhání, který vzniká stlačením měchu při zavírání okének.
- Kamenný anděl: jedna z nejstarších plastik na orloji. Originál byl v květnu 1945 poškozen a musel být nahrazen kopií.
- Marnivec: vyznačuje se zrcadlem a je považován za symbol lidské marnivosti. Nesouhlasně kývá hlavou a současně se vzhlíží v zrcadle. Nově byl vytvořen po 2. světové válce, kdy byl zcela zničen během požáru radnice v květnu 1945.
- Lakomec: muž s holí a měšcem znázorňuje neřest a lakomství. Kromě nesouhlasného pohybu hlavou hrozí holí a třese měšcem. I on byl nově vytvořen po 2. světové válce.
- Smrtka: otáčí přesýpacími hodinami, jako symbolem odměřování času života. Zvoněním a souhlasným kýváním všem připomíná neodvratný osud. Byla nejstarší součástí figurální výzdoby již od konce 15. století.
- Turek: je vyobrazen s loutnou. Často je považována za symbol rozmařilosti či rozkoše ve smyslu lidské neřesti.
- Archanděl Michael: nejprve ukazoval platný údaj na kalendářní desce, od Mánesova pootočení kalendária ukazuje na ukazatel v horní části ciferníku. Asi nejstarší datovaná zpráva určující autora je patrně z roku 1787.
- Filozof: figura s knihou je na svém místě teprve od úpravy uskutečněné po 2. světové válce. Autorem je Vojtěch Sucharda.
- Hvězdář: původně představoval jednoho z pražských měšťanů. Teprve po 2. světové válce mu Vojtěch Sucharda přidal dalekohled.
- Kronikář: někdy zvaný písař s brkem a svitkem pergamenu byl do dnešní podoby proveden Vojtěchem Suchardou také po 2. světové válce.
