Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit? Známý ekonom má pro vás pět neotřelých rad.
1 Nechoďte do hospody
Dělejte party doma nebo v garáži. Garážové „party“ místo hospody jsou jedním ze způsobů, jak čelit rapidní inflaci. Ta se ještě více než potravin v obchodech týká právě cen v hospodách či restauracích. I proto, že jejich provozovatelé se potřebují finančně zahojit po pandemii, během ní těžce krváceli.
Za posledních deset let vzrostla průměrná cena lahvového piva dle ČSÚ poměrně nepatrně, a sice z deseti korun na 11,30. Jenže zatímco před deseti lety bylo možné pořídit pivo v hospodě či restauraci za dvojnásobek jeho ceny v obchodě, tj. za cenu kolem dvaceti korun, dnes už se pivo v hospodách v ČR prodává za ceny nejčastěji v pásmu od 30 do 60 korun. Rozevírání nůžek mezi pivem v hospodě a pivem v obchodě probíhá v podstatě od roku 1990. V době pádu komunismu totiž pivo v hospodě stálo zhruba stejně jako pivo v obchodě. Lidé tak mnohem jednoznačněji než dnes dávali přednost čepovanému pivu právě v hospodě, které většině Čechů chutná více.
2 Pozor na „smrskflaci“
Nekupujte nenápadně zmenšenou potravinu či nápoj. Výrobci potravin v posledních letech zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže či ubírání procent alkoholu. Jedná se o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation).
Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobků zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita výrobků. Zákazník tak za stejnou cenu kupuje méně, takže si pohorší podobně jako při cenové inflaci. Jenom si „smrskflace“ u daného výrobku většinou nevšimne, zatímco cenovou inflaci by jistě zaregistroval, což by jej od koupě mohlo i odradit.
3 Nenakupujte a nevařte hladoví
Hlad je možná nejlepší kuchař, ne však nejekonomičtější. Češi ročně vyhodí 57,1 kilogramu jídla v přepočtu na obyvatele. Takový je závěr loňské studie vědců z Univerzity Karlovy. Kolik by Češi mohli ušetřit, pokud by s jídlem nakládali hospodárněji, a jak snížit ztráty způsobené vyhazováním jídla?
Ztráty vznikají hlavně proto, že lidé nakupují příliš kazivých potravin typu uzenin, mléčných výrobků, ale také ovoce či zeleniny. A také si vaří příliš velké množství jídla. Lidé by si tedy doma neměli vařit hladoví, a pokud jim přesto něco zbude, měli by to důsledně skladovat v mrazáku pro pozdější konzumaci. Zrovna tak by s prázdným žaludkem neměli chodit na nákupy potravin.
4 Na nákupy potravin vyrazte hned po snídani a nakupujte podle letáků
Ideální je chodit na nákupy po snídani. Proč? Lidé jsou najezení a ještě na začátku dne čerství, neunavení, takže tolik nepodléhají impulzivnímu nakupování třeba právě uzenin nebo sladkostí. K němu se spíše uchylují při večerním nakupování, kdy jsou unavení, a mají tak už oslabené mechanismy sebekázně. Proto jdete-li nakupovat večer, nakupujte podle letákových akcií. Ty jsou vodítkem nejen pro seniory. Ne vše na letácích je zrovna výživné, ale aspoň máte jistotu, že to není cenově přestřelené.
5 Nakupujte dobré víno. Ale nepijte jej
Investice do archivního vína je jedním z nejlepších způsobí, jak rapidní inflace čelit. Víc než akciové, dluhopisové či nemovitostní investování, které je i v Česku nejčastější. Historicky totiž podle zmíněné studie platí, že sbírky vín se zhodnocují tak výrazně, že i rapidní inflaci dokážou v průměru překonat o pět procent. Takže pokud celoroční inflace činí třeba 15 procent, sbírka vín zvýší svoji cenu průměrně o 20 procent. Není ale nic jednoduchého takovou sbírku dát dohromady. V čase rapidní inflace se ale toto alternativní investování vyplatí jako máloco jiného.
Autor je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank
