Přestože ale rodiče s dětmi tráví mnohem více času, nemluví spolu, jsou jen vedle sebe. Nelze se proto divit, že přibývá dětí s řečovými vadami. Podle psychologů přitom stačí jen čas od času odložit tablet nebo mobil a naplno se věnovat společné hře.
Masivní pronikání technologií do rodinného života se znepokojením sledují i psychologové. „Trávíme mnohem více času vedle sebe, ale ne spolu. Děti napodobují své rodiče a nemají problém na tabletu strávit čtyři hodiny a zabavit se,“ říká Jana Víchová, psycholožka na Klinice dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice. „Virtuální svět je pro děti často až příliš bohatý, dává jim možnost přeskakovat, nemusí vydržet dlouho u jedné činnosti. Ne náhodou nám roste počet dětí s poruchami pozornosti,“ doplňuje. Nicméně tablety a mobily jako prostředek k hraní nezavrhuje, pouze volá po vyváženosti.
Společné hraní v rodině přitom podle psycholožky plní spoustu důležitých funkcí. Dítě se tak například naučí, že občas prohrát je normální a není v pořádku po prohrané hře ve vzteku smést hrací plán ze stolu. Klíčová je také vzájemná komunikace, která je v době, kdy každý člen rodiny tráví čas na svém vlastním přístroji, mnohdy problematická. Děti pak mají trable s výslovností, slovní zásobou a obecně se nedokážou dobře vyjadřovat, což dokládají i rostoucí počty návštěv logopedických nebo pedagogických poraden.
Je zřejmé, že pravidelné hraní společenských her rodiny sbližuje, dávají možnost spolupracovat, takže i zarytí rodinní rivalové najednou mají společný cíl a vidí, že bez spolupráce to nepůjde. Jako bonus je to společný aktivní rodinný čas, jsme nejen spolu, ale máme nějakou společnou aktivní zábavu, na které se všichni podílíme. Důležité je při hře s dětmi oprostit od běžných starostí a skutečně vnímat, co s dítětem podnikáme.
