Gender Pay Gap je ukazatel, který vyjadřuje procentuální rozdíl průměrných mezd žen a mužů vztažený k průměru mezd mužů. Lze jej také vypočítat jako rozdíl mediánových mezd žen a mužů. Oproti mediánovým mzdám se ale do průměrných hodnot promítají i extrémní hodnoty – tedy ojedinělé velmi vysoké mzdy, častější především u mužů.
Informace zazněly v rámci odborné diskuse projektu ministerstva práce a sociálních věcí 22 % K ROVNOSTI „Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů“, konané v pražské Černé Labuti.
Podle vzdělání je Gender Pay Gap nejvyšší ve skupině vysokoškolsky vzdělaných lidí (29 procent), což měsíčně představuje rozdíl ve výši takřka 15 tisíc korun. Nejnižší je naopak u lidí se základních vzděláním (17 procent). Sedm z deseti lidí považuje nerovnosti v odměňování žen a mužů za vážný problém.
Nezastupitelné role sociálních partnerů
Rozdíl ve výdělcích žen a mužů, podle závěrů projektu 22 % K ROVNOSTI, způsobuje finanční ztráty a oslabuje životní úroveň rodin i společnosti, vede k nižším starobním důchodům (rozdíl je 18 procent v neprospěch žen) a 2,5krát vyššímu ohrožení chudobou u starších žen než u mužů, snižuje reálnou cenu práce žen i mužů a v neposlední řadě tlačí dolů výkonnost ekonomiky a státní rozpočet.
Důležité je, aby výdělky byly spravedlivé. „V oblasti spravedlivého odměňování mají všichni sociální partneři nezastupitelné role. Odbory jako zástupci zaměstnanců a zaměstnankyň musí této problematice důkladně porozumět a snažit se zaměstnavatele přimět k jejímu řešení,“ uvedla expertka na sociální dialog Šárka Homfray.
„Usilovat bychom měli zejména o dostupné a transparentní informace o odměňování a jeho výši, podporu zastoupení žen na lépe placených pozicích a odstraňování bariér jejich vyššího výdělku,“ dodala.
