Jedná se o nejrůznorodější skupinu živočichů na světě, která zahrnuje více než milion popsaných druhů. Hmyz pak představuje přes polovinu všech známých žijících organismů a počet všech existujících druhů se odhaduje na šest až deset milionů. A je tudíž skutečně možné, jak již bylo uvedeno v úvodu, že zastupuje více než devět desetin všech živých organismů. Jeho existenci si uvědomujeme zejména nyní, v letním období, kdy kolem nás poletuje, bzučí a leze nám doslova do talíře.
Podle nejrozšířenější vědecké teorie se na planetě Zemi před 3 800 až 4 100 miliony lety dodnes poněkud záhadným způsobem proměnila neživá hmota ve hmotu živou. Předpokládáme tudíž, že hmyz obývá naši planetu již nejméně 400 milionů let a zrodil se tak téměř 200 milionů let například před dinosaury.
Nejtěžší v současnosti zdokumentovaný hmyz je kobylka z rodu Deinacrida, která dosahuje hmotnosti až sedmdesát gramů. V minulosti však na Zemi žil i mnohem větší hmyz, například vážka z období karbonu, jež měla rozpětí křídel až 750 milimetrů. V současnosti je na území České republiky známo přibližně 30 000 druhů hmyzu a v celé Evropě pak více než 100 000 druhů.
V průběhu milionů let si jednotlivé hmyzí řády, čeledi, rody a druhy vytvořily umění přizpůsobit se téměř jakýmkoliv podmínkám. Nevadí jim téměř žádné změny a vykazují až úžasné schopnosti. Převažující způsob komunikace hmyzu je chemický, na základě široké škály feromonů. Všechny sociální druhy hmyzu jako jsou kupříkladu termiti, včely, vosy a mravenci mají i „společný“ žaludek. Potkají-li se, dokážou si sdělit, jestli nemají hlad. Ten sytý se s hladovým podělí o obsah svého „volátka“. Díky tomu je pak na tom celá kolonie stejně.
Každý člen mraveniště, termitiště nebo úlu má geneticky zakódováno vždy správné řešení v každé situaci. Jedná tudíž na základě vlastního rozhodnutí, a to s přihlédnutím zejména k potřebám společenství jako celku. Nemají tak nakonec tyto hmyzí kolonie společenské a sociální uspořádání na mnohem sofistikovanější úrovni než my, lidé?
